Musicologica Olomucensia vol. 12, (2010):17-62 | DOI: 10.5507/mo.2010.009

Vídeň kolem roku 1900 a tamní recepce děl Zdeňka Fibicha

Vlasta Reittererová1, Viktor Velek2
1 Hagengasse 6/10, 1150 Wien, Republik Österreich
2 Novodvorská 1076, 674 01 Třebíč, Czech Republic

Vídeň byla mnohonárodnostním městem a její obyvatelstvo se rekrutovalo ze všech částí monarchie. Tato skutečnost vytvářela předpoklady pro vztahy pozitivního charakteru a přinášela pozitivní výsledky, jako byla schopnost vícejazyčné komunikace, možnosti vzájemné kulturní inspirace a podobně, zároveň však vytvářela podhoubí pro nárůst různosměrných xenofobních pocitů. Asimilovaní Češi, Moravané a Slováci se svým prorakušanstvím výrazně odlišovali od německých nacionalistů a byli tedy posilou pro liberální a sociálně demokratický politický směr. Pokud jde o Vídeň, jedinou vrstvou jejího obyvatelstva, která se opravdu mohla považovat za národní menšinu a jako taková vystupovala vůči státu i vůči zemi svého původu, byli Češi. Výlučné postavení české menšiny bylo dáno geografickou blízkostí k mateřské zemi, s níž neztrácela vazby, i jejím sociálním složením. Žádná jiná z menšin si ve Vídni nevytvořila tak zájmově širokou spolkovou strukturu jako Češi. Podíl Čechů a Moravanů na kulturním osvětí Vídně sehrál svou roli v přijímání umělců pocházejících z Čech a jejich výtvorů, v jejich začlenění do vídeňského kulturního života i ve vytváření zpětné vazby na zemi jejich původu.
Příspěvek je věnován recepci děl Zdeňka Fibicha v obou rovinách, v oficiálním vídeňském (německojazyčném) hudebním životě i v podnicích české menšiny. Na základě ohlasů na uvedení jeho skladeb je dokumentován dobový názor na jeho osobnost a dílo a naznačeny širší geopolitické a estetické souvislosti. Přestože bylo ve Vídni provedeno nepoměrně méně Fibichových děl než děl jiných českých skladatelů (a to i bez jednoznačné převahy Dvořákovy), nalezl ve Vídni příznivce a propagátory v žurnalistických, uměleckých i soukromých kruzích. Fibich byl považován za moderního skladatele, odvažujícího se experimentovat, vycházejícího přitom z odkazu svých předchůdců a navazujícího na ně. Byl označován za pokračování linie smetanovsko-dvořákovské, jenž však zároveň překračoval stylově úzkou národní vazbu a orientoval se kosmopoliticky.

Keywords: Reception of Fibich's works, Vienna

Vienna ca. 1900 and the Viennese Reception of Works by Zdeněk Fibich

Vienna was a city of many nationalities with a population coming from all parts of the monarchy. This fact established the prerequisites for relations of a positive nature and yielded positive results, such as the capability of communication in more than one language, opportunities for mutual cultural inspiration, and the like, but also created a hotbed for growth of xenophobic feelings aimed in various directions. Assimilated Bohemians, Moravians, and Slovaks with their pro-Austrian sentiments formed a strong contrast to German nationalists and thus served as a reinforcement for liberal and social-democratic political agendas. As concerns Vienna, Czechs were the only stratum of its population that could really be considered a national minority and acted as such in relation to the state and the land of their origin. The exclusive position of the Czech minority was determined by geographical proximity to the motherland, with which ties were maintained, and by its social makeup. No other minority created a structure of organizations and societies in Vienna with such a broad range of interests. The share of Bohemians and Moravians in the city's cultural life played a role in the reception of artists coming from those regions and of their works, in their integration into Viennese cultural life, and in generating feedback to the land of their origin.
This contribution is devoted to the reception of works by Zdeněk Fibich on both levels: in official Viennese (German-language) musical life and in enterprises of the Czech minority. Period opinions concerning Fibich and his works are documented based on responses to performances of his works, while broader geopolitical and aesthetic associations are also suggested. Although incomparably fewer works by Fibich were performed in Vienna than by other Czech composers (quite apart from Dvořák, who clearly predominated), he did find his devotees and promoters in Vienna among journalistic, artistic, and private circles. Fibich was considered a modern composer with the courage to experiment, although he built on the bequest of his precursors and linked his work to theirs. He was called the continuation of the Smetana-Dvořák line of development, but was viewed as having freed himself from stylistically-narrow nationalist ties, taking instead a cosmopolitan stance.
Translated by David Beveridge

Published: December 11, 2010  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Reittererová, V., & Velek, V. (2010). Vídeň kolem roku 1900 a tamní recepce děl Zdeňka Fibicha. Musicologica Olomucensia, 12, Article 17-62. https://doi.org/10.5507/mo.2010.009
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Karl Kraus, "Die Vertreibung aus dem Paradies", Die Fackel (Anfang April 1899), Nr. 1, S. 12-23.
    2. Karl Kraus, "Das provisorische Österreich", Die Fackel (Ende Mai) 1899, Nr. 6, S. 13-20.
    3. Karl Kraus, "Auf Anfragen aus Böhmen", Die Fackel (Mitte November) 1899, Nr. 23, S. 5-7.
    4. Carl E. Schorske, Fin de Siècle Vienna, Politics and Culture (New York 1981).
    5. Carl E. Schorske, Vídeň na přelomu století (Brno 2000).
    6. Vlasta Reittererová und Hubert Reitterer (Hrsg.), Vier Dutzend rothe Strümpfe… Zur Rezeptionsgeschichte der Verkauften Braut von Bedřich Smetana in Wien am Ende des 19. Jahrhunderts (Wien 2004).
    7. Monika Glettler, Die Wiener Tschechen um 1900 (Wien 1972).
    8. Jaroslav Jiránek, Zdeněk Fibich (Praha 2000).
    9. Das Rosé-Quartett. Fünfzig Jahre Kammermusik in Wien (Sämtliche Programme von 1. Quartett am 22. Januar 1883 bis April 1932) (Wien [1932]).
    10. Artuš Rektorys (Hrsg.), Zdeněk Fibich. Sborník dokumentů a studií o jeho životě a díle, Bd. II (Praha 1952).
    11. Anna Chadová, Zdeněk Fibich. Inventář fondu (Praha 1999).
    12. Vladimír Hudec, Zdeněk Fibich. Tematický katalog (Praha 2001).
    13. František Adolf Šubert, České Národní divadlo na první Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni r. 1892 / Das tschechische Nationaltheater in der ersten Musik- und Theaterausstellung in Wien 1892 (Praha 1892).
    14. Eva Šormová, Michaela Kuklová (Hrsg.), Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám (Praha 2005).
    15. Artuš Rektorys: Památník Zdeňka Fibicha (Praha 1910).
    16. Leopold Hochberger, Josef Noggler, Geschichte der Wiener Apotheken (Wien 1919).
    17. František Adolf Šubert, Moje vzpomínky (Praha 1901).
    18. Vlasta Reittererová, Hubert Reitterer, "Österreichische staatliche Künstlerstipendien 1892-1898", in: Hudební věda [Musikwissenschaft], 42 (2005), S. 331-366.
    19. Hubert Reitterer, "Josef Adolf Hanslik jako knihovník a satirik", in: Hudební věda, 43 (2006), S. 385-406.
    20. Eduard Hanslick, Aus meinem Leben. Mit einem Nachwort, Peter Wapnewski (Hrsg.), (Kassel-Basel, 1987).
    21. Eduard Hanslick, Aus dem Concertsaal. Kritiken und Schilderungen aus 20 Jahren des Wiener Musiklebens 1848-1868 (Wien-Leipzig, 1897).
    22. Marie Červinková-Riegrová, Zápisky I (1880-1884) (Praha 2009).
    23. Henriette Kotlan-Werner, Kunst und Volk. David Josef Bach (Wien 1977).
    24. http://www.herbert-henck.de/Internettexte/Kurzmann
    25. Werner Jank, Arbeitermusik zwischen Kunst, Kampf und Geselligkeit. Sozialdemokratische Arbeiter-Musikbewegung in der Ersten Republik, Diss. Universität Wien, 1982.
    26. http://www.arbeiterkonzerte.at/
    27. Vlasta Reittererová, "Oskar Nedbal a Vídeň. Několik poznámek k činnosti skladatele a dirigenta v letech 1906-1919", in: acta. musicologica, 1 (2004), Nr. 3, ohne Seitenangabe, zugänglich über: www.musicologica.cz.
    28. Vlasta Reittererová, "Z Fibichovy knihovny", in: Hudební věda, 38 (2001), S. 184-213.
    29. Jaroslav Jindra, "Před padesáti lety v české hudbě", Dunaj, 1 (1923), S. 348, 349, 447-449.
    30. Rudolf Jeníček, "Česká hudební Vídeň", Hudební revue, 3 (Dezember 1910), Nr. 10, S. 539-541.
    31. Ota Manoušek, "Dějiny pěveckého spolku 'Lumír' ve Vídni", in: 70 let Lumíru ve Vídni (wahrscheinlich Wien, 1935).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content