Musicologica Olomucensia vol. 9, (2007):121-137

SØREN KIERKEGAARD A SMYSLOVÁ/SMYSLNÁ BEZPROSTŘEDNOST HUDBY ANEB DON GIOVANNI WOLFGANGA AMADEA MOZARTA

Jiří Kopecký

Dílo Sørena Kierkegaarda poskytuje nevyčerpatelný materiál především pro úvahy filozofů, jeho výborná znalost divadelního prostředí však zanechala ispirativní myšlenky i pro estetiku divadla, hudby atd. Studie se opírá o text The Immediate Stages of the Erotic or the Musical Erotic z prvního dílu Kierkegaardovy práce Buď - anebo. Hudba pro Kierkegaarda představovala - stejně jako pro řadu dalších romantiků 19. století - uměleckou oblast s mimořádnými a dosud ne plně doceněnými možnostmi. Přes téměř extatické velebení opery Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta a díky metodě, která překonala nástrahy dialektiky Georga Wilhelma Friedricha Hegela a prověřovala jedno a totéž téma v několikeré rotaci, se Kierkegaard dokázal dostat k závěrům, jejichž platnost se neomezuje pouze na Mozartovo dílo, ale převýšily svou dobu a mohou být aplikovány na hudbu obecně. Podle Kierkegaarda je pro hudbu určující "génius smyslovosti", který se projevuje bezprostředně v časovém průběhu. Hudba diktuje své podmínky času (odtud pramení i autorovy poznámky o démoničnosti), je schopna jako médium zprostředkovat mimohudební jevy, jejichž doménou je pravě smyslová bezprostřednost. Kierkegaardův vklad se dotýká jak současného stavu hudební estetiky (např. nahmatávání citlivého a zároveň zodpovědného metodologického přístupu, který je vlastní fenomenologii), tak hudebního provozu (např. představení Mozartova Dona Giovanniho v Paříži 2006 v režii Michaela Hanekeho).

SØREN KIERKEGAARD AND SENSUOUS/SENSUAL IMMEDIACY OF MUSIC OF WOLFGANG AMADEUS MOZART'S DON GIOVANNI

The Søren Kierkegaard's work provides inexhaustible material above all for philosophers, his perfect acquaintance with theatre however left inspirative ideas for the aesthetics of theatre, music etc. This study deals with the essay The Immediate Stages of the Erotic or the Musical Erotic from the 1st part of Either/Or. For Kierkegaard music represented - as for many other romanticists in the 19th century - a sort of art with extraordinary rich and so far not fully exploited possibilities. In spite of an almost ecstatic admiration of the opera Don Giovanni by Wolfgang Amadeus Mozart and thanks to the method, which overcame pitfalls of Georg Wilhelm Friedrich Hegel's dialectics and screened one and the same theme in multiple rotation, Kierkegaard managed to reach conclusions, which are not limited only to Mozart's work but overtook its age and can be applied to music as general. According to Kierkegaard music is determined by "sensuous genius", which manifests itself in an immediate course in time. Music introduces its own conditions of time (hence the author's notes about the music daemonic), it is able as a medium provide connection with nonmusical phenomena, which are characteristic of its sensuous immediacy. Kierkegaard's deposit touches also contemporary state of music aesthetics (e.g. phenomenology and its finding both the responsive and responsible methodology) and music practice (e.g. Michael Haneke's performance of Mozart's Don Giovanni in Paris 2006).

Published: June 11, 2007  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kopecký, J. (2007). SØREN KIERKEGAARD A SMYSLOVÁ/SMYSLNÁ BEZPROSTŘEDNOST HUDBY ANEB DON GIOVANNI WOLFGANGA AMADEA MOZARTA. Musicologica Olomucensia, 9, Article 121-137. https://doi.org/10.5507/mo.2007.012
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Brandes, J.: Bedřich Nietzsche (Anežka Schulová - překlad). In: Zlatá Praha, 1894, r. 11, č. 16, s. 187, č. 17, s. 202-203, č. 18, s. 211-214, č. 19, s. 223-226, č. 20, s. 235, č. 21, s. 246-247, č. 22, s. 262-263, č. 23, s. 271-272, č. 24, s. 278-279, č. 25, s. 291-294.
    2. Brandes, J.: Sören Kierkegaard (Anežka Schulzová - překlad). Josef Pelcl, Praha 1904.
    3. Busoni, F.: Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst. Insel-Verlag, Leipzig 1916.
    4. Haneke, M.: Don Giovanni. Proposals for contemporary biographies. In: Wolfgang Amadé Mozart. Il dissoluto punito ossia il Don Giovanni (Patrick Scemama, red.). Opéra National de Paris, Paris 2006, s. 32-34.
    5. Hegel, G. W. F.: Estetika II (Jan Patočka - překlad). Odeon, Praha 1966.
    6. Hejdánek, L.: Svod a světlo. In: Søren Kierkegaard: Svůdcův deník (Radko Kejzlar - překlad). Mladá fronta, Praha 1994, s. 181-190.
    7. Hoffmann, E. T. A.: Hoffmanns Werke in drei Bänden. Erster Band. Aufbau-Verlag, Berlin und Weimar1976.
    8. Kierkegaard, S.: Either/Or (David F Swenson, Lillian Marvin Swenson - překlad). Volume 1. Princeton University Press, Priceton, New Jersey 1971.
    9. Kierkegaard, S.: Either/Or (Howard V. Hong, Edna H. Hong - překlad). Part 2. Princeton University Press, Princeton, New Jersey 1987.
    10. Kierkegaard, S.: O krizi a krizi v životě jedné herečky (Klára Osolsobě - překlad). In: Svět a divadlo, 1991, sešit 5, s. 75-85.
    11. Kierkegaard, S.: Zběžná poznámka týkající se jedné jednotlivosti v Donu Juanovi (František Fröhlich - překlad). In: Svět a divadlo, 1992, č.-2, s. 109-114.
    12. Kierkegaard, S.: Svůdcův deník (Radko Kejzlar - překlad). Mladá fronta, Praha 1994.
    13. Mikulová-Thulstrupová, M.: Kdo byl Kierkegaard? In: Søren Kierkegaard: Bázeň a chvění, Nemoc k smrti (Marie Mikulová-Thulstrupová - překlad). Svoboda-Libertas, Praha 1993, s. 234-247.
    14. Osolsobě, P.: Kierkegaardovo in flagranti. Herečka v krizi. In: Svět a divadlo, 1991, č. 5, s. 72-75.
    15. Osolsobě, P.: Kierkegaard's Aesthetics of Music: a Concept of the Musical Erotic. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 1992-1993, r. 41-42, H 27-28, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1993, s. 97-106.
    16. Reynolds, M.: Ruggierovo mámení, Cherubínovo bláznění. In: Hudební divadlo jako výzva (Helena Spurná, ed.). Národní divadlo, Praha 2004, s. 438-461.
    17. Tichý, V.: Chaos and Music. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosopuica, Philosophica - Aesthetica 31 - 2006, Musicologica Olomucensia VIII, (Jiří Kopecký, ed.), Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2006, s. 13-42.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content