Musicologica Olomucensia vol. 9, (2007):63-74
UMĚNÍ A KULTURA VE SVĚTLE NOVÉ ŠKOLSKÉ REFORMY
V roce 2001 zahájila vláda reformu školského systému. Koncept reformy, zveřejněný pod titulem Bílá kniha (Praha 2001), formuluje šest základních strategických linií: 1. Realizace vzdělání pro všechny, včetně celoživotního vzdělávání. 2. Přizpůsobení vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti informací. 3. Kontrola a hodnocení kvality a efektivnosti vzdělávacího procesu. 4. Podpora pro vnitřní změny a otevřenost vzdělávacích institucí. 5. Proměna role a profesní perspektivy pedagogických pracovníků. 6. Přechod od centralizovaného řízení k spolurozhodování škol. Základem pro vzdělávací činnost škol je Rámcový vzdělávací program, který formuluje všeobecné vzdělávací cíle pro jednotlivé typy škol, obory či oblasti učební obsahy a kompetence, které by si měli žáci osvojit.
Rámcový vzdělávací program pro základní školy odpovídá moderním evropským trendům jak přijatým členěním, tak obsahem učiva: Jazyk a komunikace (mateřský jazyk, cizí jazyk), Matematika (informační a komunikační technologie, Člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis), Umění a kultura (hudební obor, výtvarný obor, dramatická výchova), Člověk a zdraví (zdravotní výchova, tělesná výchova), Člověk a svět práce (pracovní činnosti). Hlavní akcent je kladen na integraci jednotlivých předmětů ve vyšší oborové celky, rozvíjení tvořivých přístupů k učení a to již od prvního stupně základního školství a zvláště pak na středních školách. Předpokládá se, že Rámcové vzdělávací programy budou školami rozpracovány do vlastních vzdělávacích plánů s ohledem na zaměření školy, jednotlivých oborů a potřeb žáků. Náplň učiva tvoří tzv. obsahové domény spjaté s klíčovými tématy, jejichž realizace není pro učitele povinná, nýbrž pouze doporučená.
Umění a kultura zahrnují širokou oblast jak umělecké, tak i mimoumělecké kultury. Integrace neboli snaha o propojování učiva z různých druhů umění sleduje jak osvětlení některých společných rysů, tak i objasnění neznámého známým, např. koláž v hudbě koláží ve výtvarném umění apod. Její rozdělení do čtyř nosných předmětů (literární, hudební, výtvarná, případně i dramatická výchova) je na základní škole nezbytností, protože je možno mezioborové vztahy vytvářet, až když se žáci orientují alespoň ve dvou oborech.
Tento přístup je sledován také v koncepci hudební výchovy na základních školách. Vlastní hudební aktivity (zpěv, hra na nástroj, poslech a pohybové aktivity) jsou propojeny s výukou literatury, výtvarných a dramatických umění. Výsledkem tohoto přístupu je překonání dělící čáry mezi recepcí a tvorbou, minulostí a přítomností a hledání vztahů mezi světem estetična a životem člověka. Inspirujícím příklad pro současnou vzdělávací reformu je reformní systém hudební výchovy, jehož propagátory byli I. Poledňák a J. Budík (1969). Jeho součástí právě byla integrativní hudební pedagogika a polyestetická výchova.
Koncepce hudební výchovy na základních školách vychází vstříc požadavku uchopit styk žáka s hudbou jako období hudebních her, období manipulace s hudebním materiálem (hudební dílny) i jako vhled do hudby na základě jejích společenských funkcí. Tento koncept podporuje aktivní metody s důrazem na žáka a polootevřené vyučování (učitel stanoví cíl, žák objevuje kroky k jeho řešení).
Současná reforma hudební výchovy umožňuje i širší integraci než jen spojení s jinými druhy umění, totiž integraci interdisciplinární, spojující umění a estetické jevy s širokou oblastí přírodních a společenských věd (Hudba a příroda, hudba a technika, hudba a ekonomika aj.). Tento způsob nachází své uplatnění nejčastěji v podobě tzv. projektového vyučování.
Hodinová dotace na základních školách činí v 1.-9.ročníku jednu hodinu týdně, v prvních dvou ročních gymnázia to jsou dvě hodiny týdně. Původně bylo plánováno pokračování výuky v oblasti kultury a umění také ve 3. a 4. ročníku gymnázia, ovšem decisní sféra nepodpořila tuto koncepci, a tím neumožnila plnou integraci. V návrhu se jednalo o zastřešující předmět s důrazem na reflexi a na teorii umění (kurs pro multimediální tvorbu, umělecká dílna, pěvecký sbor, komorní hudba, rocková hudba atp.). Přestože je možno tento předmět vyučovat jako volitelný nebo nepovinný předmět, možnost maturovat z tohoto oboru je však velmi omezená.
ARTS AND CULTURE IN LIGHT OF THE NEW SCHOOL SYSTEM REFORM
In 2001, the government initiated school system reform; the concept of the reform presents in the White Book stipulated six primary strategic lines: 1. adaptation of educational and study programs to the living in an information society, 2. lifetime education, 3. efficiency and evaluation of the educational process, 4. promotion of internal changes and openness of educational institutions, 5. changes in the role and approach of educators, and 6. shifting from a centralized management system to self-administration of individual schools. The key objective of the reform is to transform the focus of schooling from presentation of ready-made knowledge to cultivation of skills of independent search for information, their processing and creative application.
Individual school's educational activities should be based on the Framework Educational Program in which general educational goals are specified together with areas and competencies students should master. The Framework Educational Program reflects current trends in Europe, be it the arrangement or the contents: Language and Communication (mother tongue, foreign languages), Algebra (information and communication technologies), Humans and Environment (physics, chemistry, natural sciences, geography), Arts and Culture (music, fine arts, drama), Humans and Work (labor), Humans and Health (health education, physical education). Individual subjects form parts of larger sections, and integration becomes important at the very early stage of primary education, and it's very much emphasized at secondary schools. The Framework Education Program is to be elaborated on by each school and made into their own detailed curriculums, taking into consideration the focus of the school and the field of study as well as students' needs. The Framework Program defines curriculums only to the level of "content domains" which are not obligatory for but only recommended to the educator.
The section of Arts and Culture covers wide-ranging issues of artistic and nonartistic cultures. Through integration of various kinds of arts some common features are to be presented, using the method of explaining the yet unknown with the already known, e.g. a musical collage is explained via a collage in fine arts, etc. The division of this section into four key sub-sections (literature, music, fine arts, and drama) is inevitable as interdisciplinary can only be a result of acquaintance with at least two fields of study.
This approach is reflected also in the concept of music lessons at primary school that are part and parcel of the section of Arts and Culture. Musical activities (vocal, instrumental, listening and movement exercises) are interlinked with the learning about literature, fine arts and drama. The benefit of this approach is the overcoming of the dividing lines between receiving and creating, tradition and present, and the seeking of relations between music, aesthetics and human lives. In this regard, the author gives credit to the reform of music teaching introduced by I. Poledňák and J. Budík (1969) that together with other impulses (integrative musical pedagogy, poly-aesthetic education) served as an inspiring example for the current educational reform.
The time of learning at primary school is viewed as a time of musical games, using of musical materials (musical workshops) a gaining an insight to music and its social functions. Methodologically, proactive work is preferred with a focus on students and semi-open teaching (the teacher sets the goal, and the student seeks ways of achieving it). The standing concept allows also for a wider integration than simple linking to different kinds of arts - it allows for an interdisciplinary integration that combines arts and aesthetics with the area of natural and social sciences. Commonly, this approach has the form of "project teaching".
At the level of primary school, music is dedicated one lesson a week (grades 1 through 9), and two lessons a week at the first two grades of high school. The original plan of continuing with the section of Arts and Culture also at the third and fourth grade of high school in the form of joint lessons for musicians and fine artists has been rejected by the decision-making bodies, and thus a full integration of these areas has not been achieved. The curriculum would have focused on a universal development in the fields (creative workshops, multimedia projects, choir singing, chamber music, rock music, etc.). It is true that it is possible to teach these lessons as optional or facultative, but this very much complicates the student's chances to make any of these fields a part of the A levels examination.
Published: June 11, 2007 Show citation
Selected references
- Kotásek, J.: Bílá kniha. Praha 2001.
- Kron, F. W.: Bildung oder über die prinzipielle Unabgeschlossenheit kultureller Vermittlungsprozesse. In: Khittl, CH. ed. Lauschen, Schauen, Bilden. Wien 1994.
- Palouš, R.: Čas výchovy. Praha 1996.
- Poledňák, I.-Budík J.: Hudba-škola-zítřek. Praha 1969.
- Průcha, J.: Moderní pedagogika. 3.vyd. Praha 2002.
- Průcha, J.: Přehled pedagogiky. Praha 2006.
- Vaněk, J.: K biologickým a psychologickým zřetelům výchovy. Praha 1972.
- Jeřábek, J. ed.: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický. Praha 2003.
- Jeřábek, J. ed.: Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický. Praha 2004.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.