Musicologica Olomucensia vol. 31, (2020):189-210 | DOI: 10.5507/mo.2020.008

Krize folkové hudby v éře postkomunistické transformace: společenská role a význam písničkářů v Československu po roce 1989

Petr Šrajer
Katedra muzikologie FF UP Olomouc

Sametová revoluce v roce 1989 znamenala nejen konec dosavadního komunistického režimu, ale podle řady hudebních publicistů a samotných hudebníků také "konec folku." Tento pojem je možné nalézt v dobové publicistice i v odborné literatuře a odráží krizi folkového žánru, jehož hlavními představiteli jsou v českém prostředí právě písničkáři. Při aplikaci teorie muzikologa Josefa Kotka o vývoji žánrů z oblasti populární hudby lze dospět k názoru, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let se folkové písničkářství dostalo do své závěrečné vývojové fáze, charakteristické postupným poklesem popularity i kvality produkované hudby. Tato situace se mění po roce 2000, kdy se objevují nové písničkářské osobnosti a je tak možné mluvit o "oživení" žánru. Charakteristické je pro toto období rozšíření definice folku a písničkářství, nástup výrazných ženských písničkářek nebo pronikání písničkářů do populární hudby "středního proudu".

Keywords: Folková hudba, písničkář, populární hudba, sametová revoluce

The Crisis of Folk Music in the Post-Communist Transition Era: the Social Role and Importance of Singer-Songwriters in Czechoslovakia after 1989

The Velvet Revolution in Czechoslovakia in 1989 marks not only the end of communism but also, according to many music journalists and musicians themselves, the end of folk music. This term can be found in the magazines and literature of that time and it reflects the crisis of the folk genre whose main representatives are the singer-songwriters. When the theory of Czech musicologist Josef Kotek about the evolution of genres in popular music is applied, it can be assumed that the folk singer-songwriting reached its final at the turn of the 1990s. Such a decline was marked by a gradual loss of popularity of the genre and by the deterioration of quality of the music. This situation is changing at the brink of 21st century when new singer-songwriter appeared, and it is possible then to speak about the revival of the genre. It is typical for this era that the definition of folk music and singer-songwriting is enlarged. Many female singer-songwriters arose and along with it, folk music gradually penetrated the mainstream pop music.

Keywords: Folk music, popular music, singer-songwriter, Velvet Revolution

Published: June 11, 2020  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šrajer, P. (2020). Krize folkové hudby v éře postkomunistické transformace: společenská role a význam písničkářů v Československu po roce 1989. Musicologica Olomucensia31, Article 189-210. https://doi.org/10.5507/mo.2020.008
Download citation

Selected references

  1. Koncert pro všechny slušný lidi, režie Adam Rezek, Česká televize, 3. prosinec 2014.
  2. Stephan Hammer, Mani Matter und die Liedermacher: zum Begriff des 'Liedermachers' und zu Matters Kunst des Autoren-Liedes (New York: Peter Lang, 2010).
  3. Jan Blüml, "Popular Music Studies in the Context of Post-Communist Historiography in the Czech Republic," in Popular Music Studies Today, ed. Julia Merrill (Wiesbaden: Springer VS, 2017), 35-42. Go to original source...
  4. Jan Blüml, Progresivní rock: světová a československá scéna ve vybraných reflexích (Praha: Togga, 2017).
  5. Josef Prokeš, Česká folková píseň v kontextu 60.-80. let 20. století (Brno: Masarykova univerzita, 2011).
  6. Josef Prokeš, Nebýt stádem Hamletů: průhledy do českého folku (Brno: Masarykova univerzita, 1994).
  7. Přemysl Houda, Šafrán: kniha o sdružení písničkářů (Praha: Galén, 2008).
  8. Přemysl Houda, Intelektuální protest, nebo masová zábava: Folk jako společenský fenomén v době tzv. Normalizace (Praha: Academia, 2014).
  9. Tom Dickins, "Folk-Spectrum Music as an Expression of Alterity in 'Normalization' Czechoslovakia (1969-89): Context, Constraints and Characteristics," in The Slavonic and East European Review 95, č. 4 (2017): 648-90. Go to original source...
  10. Zdeněk R. Nešpor, Děkuji za bolest: náboženské prvky v české folkové hudbě 60.-80. let (Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006).
  11. Helena Honcoopová, "The Magnificent Seven: Musicians Who Made The Revolution In Czechoslovakia," in Vladimír Merta, Songs for a Velvet Revolution (Žďár nad Sázavou: Publishing House of the European Culture Club, 1990), 9-16.
  12. Vladimír Vlasák, Folkaři: báječní muži s kytarou, kteří psali dějiny (Řitka: Daranus, 2008).
  13. Jiří Černý, "Načerno," Melodie 26, č. 1 (1990): 13.
  14. Jiří Černý a Jaroslav Riedel, Kritik bez konzervatoře: rozhovor s Jiřím Černým (Praha: Galén, 2015).
  15. Bedřich Ludvík, "Posttotalitní Pták Noh," Šafrán Revue, č. 4 (1991): 7-9.
  16. -hz-, "Události," Folk & Country 2, č. 5 (1992): 14.
  17. Michal Konečný, "Porta na ledové ploše," Folk & Country 2, č. 9 (1992): 8-9.
  18. Milan Jablonský, "Porta si sáhla na dno," Folk & Country 3, č. 10 (1993): 17.
  19. Helena Pavličíková, "Český folk - fenomén hudební i sociální" (Magisterská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 1998).
  20. Jiří Dědeček, "Máte stále o čem zpívat?" Folk & Country 4, č. 2 (1994): 32.
  21. Jiří Vondrák a Fedor Skotal, Legendy folku & country: jediný téměř úplný příběh folku, trampské a country písně u nás (Brno: Jota, 2004).
  22. Jaroslav Hutka, Božena Správcová and Lubor Kasal, "Nenechávat člověka v klidu: Rozhovor s Jaroslavem Hutkou," in Tvar 6, č. 7 (1995): 7.
  23. Jan Rejžek, Jak tohle vůbec můžete otisknout!: hudební publicistika 1974-1993 (Praha: Galén, 2015).
  24. Ivan Hartman, "Český folk a jeho lidé," Respekt 4, č. 24 (1993).
  25. Jaroslav Hutka, Pravděpodobné vzdálenosti: 1. verze knihy [online], http://www.hutka.cz/new/html/text1.rtf
  26. Zdeněk R. Nešpor, "Kam zmizel ten český folk. Den bude dlouhý, ale folkoví písničkáři nám během něho už téměř nebudou zpívat," Mladá fronta DNES: Kavárna, 3. září 2005, 31-32.
  27. Zdeněk R. Nešpor, "Česká folková hudba 60.-80. let v pohledu sociologie náboženství," Sociologický časopis / Czech Sociological Review 39, č. 1 (2003): 79-97. Go to original source...
  28. František Horáček, "Folk v Supraphonu," Aktuality Melodie 2, č. 17 (1970): 4.
  29. František Horáček, "Folk nebyl jen módou," Melodie 11, č. 11 (1970): 342.
  30. Jan Burian, "Proč už nechci být folkařem," Bulletin Valašského špalíčku. 1987 http://www.janburian.cz/?ODKAZNIK=1&OdkDetZ=679
  31. Ralf Dombrowski, "Liedermacher: Eine Frage der Aussage," Goethe [online], září, 2013, https://www.goethe.de/de/kul/mus/20366377.html.
  32. Ostdeutsche Erinnerungsdiskurse nach 1989: Narrative kultureller Identität, ed. Elisa Goudin-Steinmann and Carola Hähnel-Mesnard (Berlín: Frank & Timme, 2013).
  33. German Pop Music: A Companion, ed. Uwe Schütte (Boston: Walter de Gruyter, 2017).
  34. Jaroslav Kasan, Výzkum hudebnosti 1990 (Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1991).
  35. Mikuláš Bek, Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti (Praha: KLP, 2003).
  36. Michal Konečný, Folkový receptář. Metodická příručka pro práci se skupinami, sólisty a autory folkové hudby (Praha: Pražské metodické středisko kulturně výchovné činnosti ROH, 1986).
  37. Antonín Kocábek, "Rojení písničkářů," UNI 26, Č. 10 (2016).
  38. Helena Zdráhalová, "Fenomén folk. Nešlo jenom o hudbu, lidi přitahovala atmosféra spojená s žánrem," iForum [online], duben, 2015, https://iforum.cuni.cz/IFORUM-15620.html.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.