Musicologica Olomucensia vol. 31, (2020):72-92 | DOI: 10.5507/mo.2020.004

Vyhoštění Karla Weise z dějin české hudby

Jiří Kopecký
Katedra muzikologie FF UP Olomouc

Karel Weis (1861-1944) studoval na pražské konzervatoři a varhanické škole, dále se školil u Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. Byl klavírním doprovazečem vynikajícího houslisty Františka Ondříčka a jako několikanásobný úspěšný žadatel o rakouské státní stipendium pro umělce se pokoušel postavit svou kariéru výhradně na skladatelské činnosti. Ačkoliv zasáhl do několika oborů (píseň, symfonie, filmová hudba), jeho doménou se stalo hudební divadlo. Jako první český skladatel debutoval na scéně Národního divadla s operou na shakespearovský námět: opera Viola podle hry Večer tříkrálový měla premiéru roku 1892. Po neshodách s vedením Národního divadla se Weis rozhodl zadat další operu pražskému Novému německému divadlu a dne 3. 3. 1901 si zde odbyla svou premiéru opera Polský žid, jež se záhy stala operním hitem řady zahraničních scén a byla uvedena i v newyorské Metropolitní opeře. Neočekávaný úspěch díla, ale zejména její uvedení mimo Národní divadlo vedlo řadu českých hudebníků k označení Karla Weise za vlastizrádce. Weis se tak ani nedostal do psaných dějin o české hudební kultuře 19. a 20. století. Studie se snaží analyzovat situaci kolem roku 1901 a upozornit na nespravedlivá a povrchní hodnocení Weisovy osobnosti a jeho díla z pozic povrchních národních stanovisek a vlastenectví.

Keywords: Karel Weis, Polský žid, Der polnische Jude, The Polish Jew, česká opera

Banishment of Karel Weis from the Czech Music History

Karel Weis (1861-1944) studied at the Prague conservatory and organist school, and received further training from Antonín Dvořák and Zdeněk Fibich. He played piano accompaniments for an excellent violinist František Ondříček, and having successfully applied for the Austrian state scholarship for artists multiple times, he strived for building his career exclusively on composing. Even though he made contributions to several areas (song, symphony, film music), his domain was musical theatre. He was the first Czech composer to make his debut in the National Theatre; his opera Viola addressed a Shakespearean theme, inspired by the Twelfth Night. It was premiered in the National Theatre in 1892. Following disagreements with the management of the National Theatre, Weis decided to offer his next opera to the New German Theatre in Prague, and his opera The Polish Jew premiered here on March 3, 1901. It soon became an opera hit at a number of foreign stages, and was performed even in the Metropolitan Opera in New York. The unexpected success of the artwork, but especially its staging elsewhere than the National Theatre resulted in a number of Czech musicians calling Karel Weis a traitor to the nation. As a result, the written history of the Czech musical culture of 1800s and 1900s omits the name of Karel Weis. This treatise aims to analyse the status quo around the year 1901 and point out unjust and superficial evaluations of Weis's personality and work from the vantage point of shallow national attitudes and patriotism.

Keywords: Karel Weis, Polský žid, Der polnische Jude, The Polish Jew, Czech opera

Published: June 11, 2020  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kopecký, J. (2020). Vyhoštění Karla Weise z dějin české hudby. Musicologica Olomucensia, 31, Article 72-92. https://doi.org/10.5507/mo.2020.004
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Vlasta Reittererová, "Jsem skladatelem minulosti. Před padesáti lety zemřel Jaromír Weinberger", Opera+, 8. 8. 2017 (https://operaplus.cz/skladatelem-minulosti-pred-padesati-lety-zemrel-jaromir-weinberger/?pa=1; 4. 12. 2019).
    2. Vjačeslav Grochovskij, Čeští hudebníci na Rusi (Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2010).
    3. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEena_Kacerovsk%C3%A1 (4. 12. 2019).
    4. https://en.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEena_Kacerovsk%C3%A1 (4. 12. 2019).
    5. http://www.vejr.cz/regiz/archiv/osobnosti/kacerovska.html (4. 12. 2019).
    6. https://www.fdb.cz/lidi/396369-bozena-kacerovska.html (4. 12. 2019).
    7. https://sever.rozhlas.cz/operni-zpevacka-bozena-kacerovska-6831698 (4. 12. 2019).
    8. Otakar Špecinger, Tereza Stolzová (Praha: Český hudební fond - Divadelní ústav, 1992).
    9. Markéta Kabelková, "Památky na Emu Destinnovou z pozůstalosti Hildy Schueler-Mosert", Musicalia 10, č. 1-2 (2018): 133-148. Go to original source...
    10. Z. N. [Zdeněk Nejedlý], "Z hudebního života", Smetana 2, č. 21 (14. 6. 1912): 310.
    11. Vilém Pospíšil, "Bohumil Benoni, pěvec zakladatelské generace", Hudební rozhledy 15, č. 3 (1962): 114-15.
    12. Ladislav Hájek, ed., Paměti A. Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén (Praha: Orbis, 1943).
    13. Petr Venglař, Kariéra tenoristy Karla Buriana v českých zemích, diplomová práce, (Olomouc: FF UP v Olomouci, 2019).
    14. J. V. Hradčanský, ed., Karel Burian ve svých veršovaných dopisech (Český Brod: Ústav L. Beneše, 1933).
    15. Mojmír Urbánek, ed., Říhovský (Prag: Mojmír Urbánek, 1913).
    16. Jiří Kopecký, Opery Zdeňka Fibicha z devadesátých let 19. století (Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008).
    17. Karel Knittl, "O našich poměrech hudebních", Dalibor 21, č. 12 (4. 3. 1899): 85-89.
    18. Zdeněk Nejedlý, Dějiny české hudby (Praha: Hejda a Tuček, 1903).
    19. Markéta Štědronská, August Wilhelm Ambros im musikästhetischen Diskurs um 1850 (München: Allitera Verlag, 2015).
    20. Jiří Kopecký, Markéta Koptová, Richard Batka a hudební život Čechů a Němců v Praze na přelomu 19. a 20. století (Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011).
    21. Karel Weis, "Dvořákovské nápady", Hudební výchova 18, č. 2 (únor 1937): 25-27.
    22. Pavel Petráněk, Karel Weis - Polský žid, program k představení (Praha: Státní opera Praha, 2001).
    23. Leoš Firkušný, Karel Weis (Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, 1949).
    24. Karl Weis, Die Zwillinge, Klavier-Auszug (Berlin: Adolph Fürstner A 5405 F., nedat.).
    25. Vlasta Reittererová, Hubert Reitterer, "Österreichische stattliche Künstlerstipendien 1892-1898", Hudební věda 52, č. 3-4 (2005): 331-366.
    26. Milan Kuna, ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, sv. 2, 1885-1889, korespondence odeslaná (Praha: Editio Supraphon, 1988).
    27. Milan Kuna, ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, sv. 3, 1890-1895, korespondence odeslaná (Praha: Editio Supraphon, 1989).
    28. Milan Kuna, ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, sv. 4, 1896-1904, korespondence odeslaná (Praha: Bärenreiter Editio Supraphon Praha, 1995).
    29. Milan Kuna, ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, sv. 6, 1885-1892, korespondence přijatá (Praha: Editio Supraphon Praha, 1997).
    30. Milan Kuna, ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, sv. 10, dokumenty (Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2004).
    31. Emil Hoffer, "Německé divadlo v Praze. Polský žid", Dalibor 23, č. 10 (9. 3. 1901): 80-81.
    32. A. Z., "Neues Deutsches Theater. Der polnische Jude", Bohemia (Beilage), č. 64 (5. 3. 1901): 2.
    33. Dr. v. B [Wenzel Bělsky], "Theater und Kunst. Der polnische Jude", Prager Tagblatt 25, č. 64 (5. 3. 1901): 5-6.
    34. Jitka Ludvová, "Der polnische Jude", in Neues deutsches Theater v Praze 1888-1945. Lexikon opery (Studijní materiál Divadelního ústavu v Praze, 2001).
    35. Jan Němeček, Opera ND v období Karla Kovařovice, I. díl 1900-1912 (Praha: Divadelní ústav - Český hudební fond, 1968).
    36. Jaroslav Merkl, "Jubileum Karla Weise", Hudební rozhledy 15, č. 3 (1962): 124.
    37. Karel Weis, Český Jih a Šumava v lidové písni, 2. díl (Praha: Národohospodářský sbor jihočeský, 1929).
    38. Vlastimil Blažek, "Karel Weis", Hudební výchova 18, č. 2 (1936): 17-18.
    39. Karel Weis, Lešetínský kovář, klavírní výtah (Praha: nákladem vlastním, 1920).
    40. Boleškův nekrolog: Otakar Nebuška, "Josef Boleška", Hudební revue 8, č. 1 (leden 1915): 24-25.
    41. Josef Boleška, "Weis Karel", in Ottův slovník naučný, 27. díl (Praha: J. Otto, 1908), 170-171.
    42. Bohumil Benoni, Moje vzpomínky a dojmy (Praha: Nakladatel B. Kočí, 1917).
    43. Zdeněk Nejedlý, Česká moderní zpěvohra po Smetanovi (Praha: J. Otto, 1911).
    44. Emanuel Chvála, Z mých pamětí hudebních, Filip Karlík a Jiří Kopecký, eds. (Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020 /v tisku).
    45. Karel Weis, Polský žid/Der polnische Jude, Bohumil Gregor, dirigent, Jiří Nekvasil, režie, (Praha: Státní opera Praha, 2001).
    46. Ota Fric, "Weis, Karel", in Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku (Kroměříž: Osvětové sbory na Kroměřížsku a Zdounecku, 1941), 213-215.
    47. Martin Tichý, "Národopisný večer k 70. výročí úmrtí slavného plánského lufťáka, hudebního skladatele a sběratele lidových písní", Hudební rozhledy 67, č. 5 (2014): 17. Go to original source...
    48. Lubomír Tyllner, Písně, letanie a modlitby, které při pohřbech zpívati se mohou (Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., 2017).
    49. http://listky.nm.cz/catalogue/cat_letter.php?PHPSESSID=fc94116b6df4c345349ad145275093a9&rootdircatID=1%401⊂mitCatOK=OK (17. 11. 2019).
    50. http://nris.nkp.cz (17. 11. 2019).
    51. http://kalliope.staatsbibliothek-berlin.de/de/query?q=ead.creator.gnd%3D%3D%22130175773%22# (17. 11. 2019).
    52. http://aleph21-prod-wbr.obvsg.at/F/8M8Y9KVGBCEAU9JNTFAQDJEJMXBYQU5B5NTBGLK5X1VD7TXGAK-13959?func=full-set-set&set_number=000481&set_entry=000002&format=999 (17. 11. 2019).
    53. https://archiv.wiener-staatsoper.at/search/work/657/production/1032 (11. 11. 2019).
    54. Lenka Florová, Sběratel Jihočeských písní Karel Weis a využití jeho díla v hudební výchově, diplomová práce (Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1990).
    55. Jana Warišová, Karel Weis - hudební skladatel a sběratel blatského folkloru, diplomová práce (Ostrava: Ostravská univerzita, 2012).
    56. Lucie Hochmanová, Karel Weis, průkopník české filmové hudby (Brno: Masarykova univerzita, 2016).
    57. Karel Weis, The Polish Jew, English translation by Sigmund Spaeth and Cecil Cowdrey after the German libretto by Victor Leonard and Richard Batka (New York: Fred Rullman, 1921) [Stanford University Libraries, California 2009].
    58. Karel Weis, "Hudba na metry", Hudební výchova 18, č. 2 (únor 1937): 27-28.
    59. Karel Weis, Magdalena (Praha: První československý průmysl pro rytí a tisk not Em. Starý, 1921).
    60. https://jihoceskedivadlo.cz/opera/aktualne?qid=1283 (21. 8. 2016).
    61. Lubomír Tyllner, Karel Weis - život a dílo (České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1986).
    62. Karl Weis, Die Zwillinge, Klavier-Auszug vom Komponisten (Berlin: Adolph Fürstner, [1908]).
    63. Karl Weis, Die Zwillinge, Text nach William Shakespeares "Was Ihr wollt" (Berlin: Adolph Fürstner, 1909).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content