Musicologica Olomucensia vol. 14, (2011):31-38 | DOI: 10.5507/mo.2011.008

K dějinám chrámové hudby a chrámových hudebníků na Moravě

Otto Biba
Josefstädterstraße 29/17, 1080 Wien, Austria

V této stati je poukázáno na závažná témata týkající se dějin chrámové hudby na Moravě z archivu Společnosti přátel hudby ve Vídni:
Tři nástroje (varhanní stůl, varhanní positiv a viola) z farního kostela v Kvasicích: varhanní stůl pochází od Franze Harbicha (Brno); pětihlasý varhanní positiv z 18. století; viola velké mensury (z tradice tenorových houslí), nepopsána, z konce 17. nebo z 18. století.
Činnost dřívějších choralistů a varhaníků v brněnské katedrále, Philipp Opatřil od roku 1816 ve Vídni.
Dopis olomouckého ředitele dómského kúru Josefa Nešvery (1842-1914) výrobci klavírů Ludwigu Bösendorferovi (1835-1919), v němž mimo jiné oznamuje uvedení jeho mše ve Vídni věnované arcivévodovi Evženovi.
Biografie skladatele rajhradského kláštera P. Mauruse Josepha Haberhauera OSB (1746-1799) od tamního opata P. Augustina Kocha OSB 1826 zaslanou Společnosti přátel hudby ve Vídni.
Pastorely pro smyčce a varhany z roku 1830 olomouckého ředitele dómského kúru Thomase Antona Albertiniho (okolo 1660-1735) a českého skladatele Josefa Brentnera (1689-1742).

Keywords: Jiří Sehnal (1931), Moravia, Society of the Friends of Music in Vienna, church music history

On the History of Sacred Music and Musicians in Moravia

This text points to serious issues in the history of sacred music in Moravia, the source being the archives of the Society of Friends of Music in Vienna:
Three instruments (organ table, organ positive and viola) from the parish church in Kvasice: Organ table made by Franz Harbicha (Brno) five voices positive organ from the 18th century, viola Mensur large (in the tradition of tenor violin), blank, from late 17th or the 18th century.
Activities of earlier singers and organists in Brno Cathedral, Philipp Opatřil since 1816 in Vienna.
Letter to the Director of Olomouc Cathedral's choir, Joseph Nešvera (1842-1914), to Ludwig Bösendorfer piano manufacturers (1835-1919), in which, inter alia, he announce the performance of his Mass in Vienna, dedicated to Archduke Eugene.
Biography of the composer from Rajhrad monastery, Joseph P. Maurus Haberhauer OSB (1746-1799), by the local abbot Augustine P. Koch OSB in 1826 sent to the Society of the Friends of Music in Vienna.
Pastorale for Strings and Organ from the year 1830 by the Olomouc Director of the Cathedral's choir Albertini Anton Thomas (about 1660-1735), and the Czech composer Josef Brentner (1689-1742).

Published: December 11, 2011  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Biba, O. (2011). K dějinám chrámové hudby a chrámových hudebníků na Moravě. Musicologica Olomucensia, 14, Article 31-38. https://doi.org/10.5507/mo.2011.008
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Carl Lafite, Geschichte der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien 1912-1937 (Wien 1937).
    2. [Eusebius Madyczewski] Ergänzungen zum Verzeichnis der Sammlungen der Gesellschaf im "Zusatzband zur Geschichte der k. k. Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. Wien 1912", in: Jahresbericht der Direktion für das 106. Vereinsjahr (1917/18) [hellip] (Wien 1918), S. 80 f.
    3. Theodora Straková, "Kvasický inventář z r. 1757", in: Časopis Moravského Musea v Brně, Acta Musei Moraviae, 38(1953), S. 109.
    4. Otto Biba - Ingrid Fuchs, "Mehr Respekt vor dem tüchtigen Mann". Carl Czerny (1791-1857) Komponist, Pianist und Pädagoge (Kassel-Basel-London-New York-Praha, 2009).
    5. Otto Biba, "Die Wiener Klavierszene um 1800. Klavierunterricht, Klavierspiel, Klaviermusik, Klavierbau", in: La Culktura del Fortepiano. Die Kultur des Hammerklaviers 1770-1830, Richard Bösel (Hrsg.), (Bologna 2009), S. 231-259.
    6. Otto Biba, Zur Mährischen Musikgeschichte. Marginalien aus Österreich, in: Österreichische Musikzeitschrift, 42(1987), S. 147-158. Go to original source...
    7. Otto Biba, "Nachrichten über Joseph Haydn, Michael Haydn und Wolfgang Amadeus Mozart in der Sammlung handschriftlicher Biographien der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien", in: Studies in Music History presented to H. C. Robbins Landon on his seventieth birthday, edited by Otto Biba & David Wyn Jones, (London-New York 1996), S. 152-154.
    8. Václav Kapsa, "Haberhauer, Habelhauer, Maurus", in: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Zweite, neubearbeitete Ausgabe, Ludwig Finscher (Hrsg.), Personenteil, 8. Bd. (Kassel-Basel-London-New York-Prag-Stuttgart-Weimar 2002), Sp. 353.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content