Musicologica Olomucensia vol. 12, (2010):173-181 | DOI: 10.5507/mo.2010.021

Proměny hereckého projevu a jejich vliv na interpretaci melodramů Zdeňka Fibicha

Věra Šustíková1, Marta Hrachovinová2
1 České muzeum hudby, Karmelitská 2, 118 00 Praha 1, Czech Republic
2 Křižovnická 8/97, 110 00 Praha 1, Czech Republic

Chceme-li mluvit o hereckém projevu ve vztahu k interpretaci melodramů, musíme si uvědomit, že nejde vždy výslovně o herectví jako takové, ale většinou o příbuznou uměleckou disciplínu, "umělecký přednes" (dříve "deklamace", "recitace"). Verše jevištních dramat se dříve deklamovaly stejně jako básně a spolu s tím, jak se proměňovalo herectví, vyvíjel se a proměňoval i umělecký přednes. Zdeněk Fibich byl mistrem v odhadu neoznačitelné míry slovního spádu a časové realizace interpretovaného slova, stejně jako melodického průběhu recitovaného slova a věty. Jeho schopnost adekvátní hudební realizace je zcela mimořádná. Notový materiál uchovává pouze psanou podobu slova a hudby, ale jak je to se zvukovou realizací? Jak se liší dnešní recitace Fibichových melodramů od autorovy vlastní představy? Na tuto otázku se pokoušejí autorky příspěvku odpovědět na základě analýzy poznámek v tisku o proměnách recitace, dochovaných zvukových nahrávek z pozdější doby a především na základě vlastních zkušeností s výukou melodramu.

Keywords: Melodrama, history of interpretation

Changes in Theatrical Performance and Their Influence on the Interpretation of the Melodramas of Zdeněk Fibich

Wenn wir über den schauspielerischen Ausdruck in Bezug auf die Interpretierung eines Melodrams sprechen, müssen wir uns bewusst werden, dass es sich dabei nicht immer um die Schauspielkunst an sich handelt, sondern meistens um die verwandte künstlerische Disziplin des "künstlerischen Vortrags" ("Rezitation" bzw. "Deklamation"). Früher wurden die Verse der Dramen genauso wie Gedichte deklamiert, und wie sich die Schauspielkunst gewandelt hat, hat sich auch der künstlerische Vortrag entwickelt und gewandelt. Zdeněk Fibich war ein Meister, was den nicht in Noten ausdrückbaren Tonfall des Wortes und die zeitliche Dauer des interpretierten Textes betrifft, genauso wie die Intonation eines rezitierten Wortes oder Satzes. Seine Fähigkeit einer adäquaten musikalischen Realisierung ist außerordentlich. Das Notenmaterial beinhaltet lediglich eine schriftliche Form des Textes und der Musik, doch wie kommt man zur klanglichen Realisierung? Wie wird sich die heutige Rezitation von der Vorstellung des Komponisten unterscheiden? Die Autorinnen des Beitrags versuchen, aufgrund der Analyse von in der Presse festgehaltenen Beobachtungen, historischer Tonaufnahmen und vor allem aufgrund ihrer eigenen Erfahrungen mit dem Unterricht des Melodramas diese Fragen nach den Metamorphosen der Rezitation zu beantworten.
Übersetzt von Vlasta Reiterrerová

Published: December 11, 2010  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šustíková, V., & Hrachovinová, M. (2010). Proměny hereckého projevu a jejich vliv na interpretaci melodramů Zdeňka Fibicha. Musicologica Olomucensia12, Article 173-181. https://doi.org/10.5507/mo.2010.021
Download citation

Selected references

  1. Daniela Musilová and colleagues, Slovníček uměleckého přednesu (Prague, 1981).
  2. Vladimír Justl (ed.), Slyšet se navzájem (Prague, 1966).
  3. Růžena Nasková, Jak šel život (Praha 1960).

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.