Musicologica Olomucensia vol. 12, (2010):63-72 | DOI: 10.5507/mo.2010.010

Od melodramu k opeře, přes hudební drama k historickým návratům

Jiří Kopecký
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie, Univerzitní 3, 771 80 Olomouc, Czech Republic

Tradiční periodizace tvorby Zdeňka Fibicha vřazují Nevěstu messinskou (premiéra 1884) a trilogii scénických melodramů Hippodamii (dokončena 1891) do jednoho "artistního" období, přitom značná časová vzdálenost Nevěsty messinské od Hippodamie a naopak bezprostřední blízkost opery Bouře (začátek komponování 1893) naznačují, že přelom osmdesátých a devadesátých let znamenal pro Fibicha návrat k divadlu. K oběma úspěšným dílům se navíc v osobním životě váže ochladnutí vztahu Z. Fibicha k Otakaru Hostinskému a na druhé straně navázání hlubokého přátelství s Jaroslavem Vrchlickým, autorem Hippodamie i libretistou Bouře. Fibich díky Hippodamii získal dostatek inspirujících podnětů, které dokázal zhodnotit v operní kompozici. A opět - pokud se Hippodamie některým autorům jeví jako dotažení Wagnerových teorií za samotného Wagnera, můžeme uplatnit opačný přístup a nahlížet scénický melodram jako návrat ke starším tradicím opery (dramma per musica). Bouře i Hedy (premiéra 1896) přes neodbytná srovnávání s Mistry pěvci norimberskými a Tristanem a Isoldou evokují situaci opery kolem roku 1800.

Keywords: Zdeněk Fibich's operas, scenic melodrama, wagnerianism, Czech 19th century music

From Melodrama to Opera via Music Drama and Historical Reprises

Die traditionelle Periodisierung des Schaffens von Zdeněk Fibich ordnet seine Oper Die Braut von Messina (uraufgeführt 1884) und die Trilogie szenischer Melodramen Hippodamia (vollendet 1891) in einen gemeinsamen "künstlichen" Zeitraum ein, wobei der zeitliche Abstand von der Komposition der Braut von Messina und der Hippodamia und andererseits die unmittelbare Nähe der Trilogie zur Oper Der Sturm (Beginn der Komposition 1893) andeutet, dass eben die Wende der 80er und 90er Jahre für Fibich eine Rückkehr zum Theater bedeutete. Mit den beiden erfolgreichen Werken steht darüber hinaus im Privatleben Fibichs auf der einen Seite eine Abkühlung seiner Beziehung zu Otakar Hostinský, auf der anderen Seite seine neue, tiefe Freundschaft mit Jaroslav Vrchlický, dem Textautor der Hippodamia und Librettisten von Der Sturm in Verbindung. Dank Hippodamia hatte Fibich genug inspirierenden Impulse erhalten, die er in einer Opernkomposition verwerten konnte. Wenn auch einige Autoren Hippodamia als eine Zu-Ende-Führung, ja als konsequente Erweiterung von Wagners musikdramatischer Konzeption ansehen, so kann man das szenische Melodrama im Gegensatz dazu als eine Rückkehr zu den älteren Operntraditionen (dramma per musica) verstehen. Der Sturm und Hedy (uraufgeführt 1896) evozieren trotz unleugbarer Beziehungen zu den Meistersingern von Nürnberg und Tristan und Isolde die Situation in der Oper um das Jahr 1800.
Übersetzt von Vlasta Reittererová

Published: December 11, 2010  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kopecký, J. (2010). Od melodramu k opeře, přes hudební drama k historickým návratům. Musicologica Olomucensia, 12, Article 63-72. https://doi.org/10.5507/mo.2010.010
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Rudolf Pečman (ed.), Pocta Otakaru Hostinskému (Brno 1982).
    2. Karel Hoffmeister, "Vzpomínky", Hudební výchova (February 1936), No. 2-3, p. 19-23.
    3. Jiří Kopecký (ed.), Zdeněk Fibich. Stopy života a díla (Olomouc, 2009).
    4. Helena Spurná (ed.), Hudební divadlo jako výzva (Prague, 2004).
    5. Helen Geyer, Wolfgang Osthoff, Astrid Stäber (eds.), Schiller und die Musik (Cologne 2007).
    6. Otakar Hostinský, Vzpomínky na Fibicha (Prague, 1909).
    7. Josef Bohuslav Foerster, Poutník (Prague, 1942).
    8. Edgar Istel, Die moderne Oper vom Tode Wagners bis zum Gegenwart (1883-1923) (Leipzig, 1923).
    9. Phillip Ther, In der Mitte der Gesellschaft. Operntheater in Zentraleuropa 1815-1914 (Vienna, 2006).
    10. Carl Dahlhaus, Nineteenth-Century Music (trans. J. Bradford Robinson, Los Angeles, 1989).
    11. Gary Schmidgall, Shakespeare and Opera (Oxford, 1990).
    12. Carl Ludwig Richter, Zdenko Fibich. Eine musikalische Silhouette (Prague, 1900).
    13. Carl Dahlhaus, Vom Musikdrama zur Literaturoper (Munich-Salzburg, 1983).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content