Musicologica Olomucensia vol. 10, (2009):191-218

Dóm svatého Václava v Olomouci - arcibiskupský svatostánek i ohnisko cyrilské reformy

Eva Vičarová
Katedra muzikologie, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzitní 3, 771 47 Olomouc, Tschechische Republik

Hudba v katedrále sv. Václava v Olomouci má mnohasetletou historii. Zlatým věkem se stalo 17. a 18. století. O první polovině 19. století prozatím mnoho informací nemáme. V literatuře existují zmínky o Dominiku Pillhatschovi z Dvorců a Mořici Kunertovi. Po něm se kůr ocitl v úpadku. Kapelnická činnost Pavla Křížkovského (1872-1873, 1874-1883) se vyznačuje prosazováním cecilské reformy a reorganizací chrámového personálu. Josef Nešvera stál v čele kůru třicet let (1884-1914) a v prosazování reformy navázal na svého předchůdce. Jeho období znamenalo stabilizaci organizační i repertoárovou. Hudba na dómě byla pro svoji vyspělou uměleckou úroveň považována za vzor celé diecéze. Kvalita hudební složky v katedrále v době kapelnictví Antonína Petzolda (1914-1931) v důsledku společenských a ekonomických změn způsobených první světovou válkou i častou nemocností regenschoriho značně poklesla. Těleso se octlo v personální i interpretační krizi. Kapelníku Gustavu Pivoňkovi (1931-1975) se podařilo dómskému sboru vrátit dobrý interpretační standard a ten udržet i v politicky nepříznivých letech padesátých a šedesátých. Těleso opět plnilo všechny funkce, které mu přináležely. Dramaturgie byla zaměřena na českou soudobou církevní hudbu.

St Wenceslas Cathedral in Olomouc - the Archbishop's Sanctuary and the Centre of Cyrilian Reform

The history of the music in the Cathedral of St Wenceslas in Olomouc is several hundred years long. The golden age was the 17th and 18th centuries. Information on the first half of the 19th century is still scarce. References in literature are found to Dominik Pillhatsch of Dvorce and Mořic Kunert. After them the choir declined. Pavel Křížkovský as choir leader (1872-1873, 1874-1883) pushed through the Cecilian reform and reorganized the cathedral staff. Josef Nešvera was at the head of the choir for thirty years (1884-1914) and his reforming efforts followed upon those of his predecessor. His era is marked by stabilization in organization as well as in the repertoire. Music in the Cathedral was of a high artistic standard again and was regarded as a model for the entire diocese. The quality of the music in the Cathedral when Antonín Petzold (1914-1931) was the Kapellmeister sank considerably due to the social and economic changes produced by the First World War. The frequent periods of illness of the choir leader are to blame too. The orchestra suffered by a crisis of the staff and the performances. The choir leader Gustav Pivoňka (1931-1975) succeeded in returning the cathedral choir to a good performing standard and maintained it even in the politically unfavourable fifties and sixties. The orchestra again filled all its functions. The dramaturgy was focused on contemporary Czech church music.

Published: June 11, 2009  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vičarová, E. (2009). Dóm svatého Václava v Olomouci - arcibiskupský svatostánek i ohnisko cyrilské reformy. Musicologica Olomucensia10, Article 191-218. https://doi.org/10.5507/mo.2009.013
Download citation

Selected references

  1. Jiří Sehnal, Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (Brno, 1988).
  2. Eva Vičarová (Hrsg.) Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec. Morava a svět. Umění v otevřeném multikulturním prostoru (Olomouc, 2007).
  3. Eva Slavíčková, Olomoucký dómský kůr a jeho hlavní představitelé (1872-1977) (Olomouc, 1996).
  4. Eva Vičarová (Hrsg.), Hudba v Olomouci. Historie a současnost I. In honorem Pavel Čotek (Olomouc, 2003).
  5. Eva Vičarová (Hrsg.), Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět. Umění v otevřeném multikulturním prostoru (Olomouc, 2008).
  6. Jiří Sehnal, Stručný přehled dějin katolické chrámové hudby (Rosice, 1999).
  7. Jiří Sehnal, "Chrámová hudba na Moravě od cyrilské reformy do současnosti", Opus Musicum, 4 (2001), S. 5-18.
  8. Karel Stecker, Všeobecný dějepis hudby, vol. II (Mladá Boleslav, 1903).
  9. Karel Eichler, Životopis a skladby P. Křížkovského (Brno, 1904).
  10. Vladimír Gregor, Hudební vlastivěda olomouckého kraje (Olomouc, 1956).
  11. Gracian Černušák - Bohumír Štědroň - Zdenko Nováček (Hrsg.): Československý hudební slovník osob a institucí, Bd. I (Prag 1963).
  12. Gracian Černušák - Bohumír Štědroň - Zdenko Nováček (Hrsg.): Československý hudební slovník osob a institucí, Bd. II (Prag, 1965).
  13. Jan Racek, Pavel Křížkovský k 150. výročí jeho narození (Opava, 1970).
  14. Ludvík Kundera, Jaroslav Kvapil. (Život a dílo) (Prag, 1944).
  15. Mořic Remeš, Josef Nešvera (K jeho 90. výročí narození) (Olomouc, 1932).
  16. Svatava Tomková, Hudební korespondence Josefa Nešvery, Diplomarbeit (Olomouc, 1968).

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.