Musicologica Olomucensia vol. 10, (2009):169-180
Husserliánská tradice v koncepcích hudebního času
Fenomenologie vnitřního časového vědomí, kterou rozpracoval Edmund Husserl, zaujímá čestné místo ve filozofické literatuře. Snaží se uspořádat velkou proměnlivost prožitků, které v nás vyvolává okolní dění. Odezva, které dosáhla ve spisech o hudbě, časovém umění, je tedy zcela pochopitelná (zdaleka ne však dostačující). Přítomná studie se snaží zhodnotit koncepce hudebního času, které se v hudebně fenomenologické literatuře staly základními příspěvky. Teorie Alfreda Schütze, Davida Lewina a Judy Lochheadové přinášejí své akcenty - organickou návaznost na Husserla a určení specifičnosti hudby, detailní popis vnímaných hudebních kvalit v jejich složité provázanosti, časové charakteristiky rozsáhlejších hudebních ploch a vícedimenzionální přístup. Dohromady se doplňují v zachycení subjektivního prožívání hudby a poukazují na úskalí fenomenologického diskurzu o hudebním času.
Husserlian Tradition in the Conceptions of Musical Time
Phänomenologie des inneren Zeitbewusstseins, die von Edmund Husserl verarbeitet wurde, nimmt eine ehrenvolle Stelle in der philosophischen Literatur ein. Sie versucht die grosse Veränderlichkeit der Erlebnisse, die die Umwelt in uns erweckt, zu ordnen. Die Reaktion, die in der Literatur über Musik als einer Zeitkunst erzielt wurde, ist völlig verständlich (trotzdem aber noch nicht genügend). Meine Studie bemüht sich die Konzeptionen der musikalischen Zeit, die in der musikphänomenologischen Literatur zu Grundbeiträgen wurden, zu beurteilen. Die Theorien von Alfred Schütz, David Lewin und Juda Lochhead führen diese Akzente aus - eine organische Anknüpfung an Husserl und Festlegungen der Zeitspezifität, eine detaillierte Beschreibung der Wahrnehmungsmusikqualitäten in ihrer komplizierten Verknüpfung, Zeitausprägung von umfangreichen Musikflächen und eine mehrdimensionale Einstellung. Alle diese Theorien vervollständigen sich in Erfassung der subjektiv empfindenden Zeit und weisen auf Begrenzungen des phänomenologischen Diskurses über die Musikzeit hin.
Published: June 11, 2009 Show citation
Selected references
- James Tenney, "Music as Heard by Thomas Clifton (review)", Journal of Music Theory, 29 (1985), p. 197-213.
Go to original source... - Thomas Clifton, Music as Heard: A Study in Applied Phenomenology (New Haven, 1983).
- Roman Ingarden, The Work of Music and the Problem of its Identity (Berkeley and Los Angeles, 1986).
Go to original source... - Alfred Schütz, "Fragments on the Phenomenology of Music", Music and Man, 2 (1976), p. 5-71.
Go to original source... - F. Joseph Smith, "Musical Sound as a Model for Husserlian Intuition and Time-Consciousness", Journal of Phenomenological Psychology, 4 (1973), p. 271-296.
Go to original source... - Judy Lochhead, "Temporal Structure in Recent Music", Journal of Musicological Reseach, 6 (1986), p. 49-93.
Go to original source... - Ivan Poledňák et al., Proměny hudby v měnícím se světě (Olomouc, 2007).
- Alfred Schütz, "Making Music Together: A Study in Social Relationship", Social Research, 18 (1951), p. 90, 92.
- Edmund Husserl, Analyses Concerning Passive and Active Synthesis: Lectures on Transcendental Logic (Dordrecht, 2001).
Go to original source... - Vlastimil Zuska, "Husserlova koncepce vnitřního časového vědomí a estetika", Filosofický časopis, 38 (1990), p. 101.
- Martina Stratilková, "The Place of Music in Alfred Schütz's Life-World", in: Jiří Kopecký (ed.), Acta Universitatis Palackianae Olomucensis: Musicologica Olomucensia VIII (Olomouc, 2006), p. 43-50.
- Edmund Husserl, Experience and Judgement (Evanston, 1973).
- Edmund Husserl, Přednášky k fenomenologii vnitřního časového vědomí (Prague, 1996).
- Don Ihde, Listening and Voice: A Phenomenology of Sound (Athens, 1976).
- Jan Patočka, "Prostor a jeho problematika", Estetika, 28 (1991).
- David Lewin, "Music Theory, Phenomenology and Modes of Perception", Music Perception, 2 (1986), p. 327-392.
Go to original source... - Pierre Beaudreau, Recent Contributions to the Phenomenology of Musical Time: A Critical Survey (Montreal, 1989).
- Edmund Husserl, Karteziánské meditace (Prague, 1968).
- Otakar Zich, Estetické vnímání hudby (Prague, 1981).
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.

