Musicologica Olomucensia vol. 10, (2009):79-96

Opera Šárka Zdeňka Fibicha

Jiří Kopecký
T. N. Kautníka 1010, 565 01 Choceň, Czech Republic

Vznik opery Šárka (1896-1897) Zdeňka Fibicha spadá do doby, jež na první pohled nezaručovala vytvoření proti času odolné umělecké hodnoty. Vyvrcholila napjatá rodinná atmosféra a Fibich odešel od manželky a syna, snažil se legitimizovat vztah se svou libretistkou Anežkou Schulzovou. Operu psal na základě vyhlášené soutěže Národního divadla, proto musel přijmout jistá omezení. Autor hudebně dramatických děl na antické náměty (opera Nevěsta messinská, libretista O. Hostinský podle F. Schillera, trilogie scénických melodramů Hippodamie na text J. Vrchlického) a látky světové literatury (opera Bouře, libretista J. Vrchlický podle W. Shakespeara, opera Hedy, libretistka A. Schulzová podle lorda Byrona) byl nucen přijmout český syžet. Nedostatek času a psychický i společenský tlak na straně jedné a na druhé straně bohatá umělecká zkušenost skladatele i libretistky a opora v neselhávajících řešeních i ustálených vzorech (princip symetrie a kontrastu, B. Smetana, R. Wagner) vedly ke zrodu díla, které si v rámci celé Fibichovy tvorby vydobylo postavení jedné z repertoárově nejtrvalejších skladeb.

The Opera Šárka by Zdeněk Fibich

Die Entstehung der Oper Šárka (1896-1897) von Zdeněk Fibich ist in eine Lebensphase gefallen, die auf einem ersten Blick keine Schaffung des gegen die Zeit widerstandsfähigen Kunstwertes garantiert hat. Eine gespannte Familieathmosphäre kulminierte und Fibich hat seine Gattin und seinen Sohn verlassen, er versuchte die Beziehung mit seiner Librettistin Anežka Schulzová legitimisieren. Fibich hat diese Oper nach den Regeln des von Prager National Theater verkündeten Wettbewerbes geschrieben, deswegen musste er bestimmte Begrenzungen annehmen. Der Autor der auf antische Stoffe (die Oper Die Braut von Messina, Librettist O. Hostinský nach F. Schiller, die Trilogie der szenischen Melodramen Hippodamie nach dem Text J. Vrchlickýs) und auf weltberühmte Fabeln (die Oper Der Sturm, Librettist J. Vrchlický nach W. Shakespeare, die Oper Hedy, Librettistin A. Schulzová nach Lord Byron) geschaffenen musikdramatischen Werke hat sich gezwungen ein tschechisches Sujet zu akzeptieren. Der Mangel an der Zeit und ein psychischer als auch sozialer Drang auf einer Seite und eine reiche künstlerische Erfahrung des Komponisten und der Librettistin und ein Hinterhalt in störungsfreien Lösungen sowohl in etablierten Vorbildern (das Prinzip der Symmetrie und des Kontrasts, B. Smetana, R. Wagner) auf der anderen führten zum Entstehen des Werkes, das im Rahmen der Gemeinschöpfung Fibichs die Stellung einer der im Repertoire stabilen Kompositionen erobert hat.

Published: June 11, 2009  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kopecký, J. (2009). Opera Šárka Zdeňka Fibicha. Musicologica Olomucensia, 10, Article 79-96. https://doi.org/10.5507/mo.2009.004
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Jiří Kopecký, "Zdeněk Fibich, jeho opera Šárka a Anežka Schulzová", Hudební rozhledy, 57 (2004), No. 11-12, p. 56-58.
    2. František Adolf Šubert, Dějiny Národního divadla v Praze 1883-1900, Part 1 (Prague, 1908).
    3. Otakar Hostinský, Vzpomínky na Fibicha (Prague, 1909).
    4. Milan Kuna, Ed., Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty, vol. 7 (Prague, 1999).
    5. Artuš Rektorys (ed.), Zdeněk Fibich: Sborník dokumentů a studií o jeho životě a díle, Part 2 (Prague, 1952).
    6. Zdeněk Nejedlý, Zdeňka Fibicha milostný deník (Prague, 1949).
    7. Vladimír Hudec, Zdeněk Fibich (Prague, 1971).
    8. Stanislav Tesař (ed.), Kritické edice hudebních památek III (Olomouc, 1999).
    9. Vladimír Karbusický, "Smysl a význam v hudbě", Hudební věda, 31 (1994), No. 1, p. 54-62.
    10. František Pala, Fibichova Šárka (Prague, 1953).
    11. Julius Zeyer, "Ctirad", in: Vyšehrad - Kruh epických básní (Prague, 1880), p. 139-191.
    12. Jaroslav Vrchlický, "Šárka", in: Mythy (Prague, 1949).
    13. Alexandr Stich, "Tradiční romantické motivy v české hudbě a poezii druhé poloviny 19. století (Šárky)", in: Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (Prague, 1996), p. 130-151.
    14. Luboš Merhaut, Cesty stylizace (Stylizace, "okraj" a mystifikace v české literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století) (Prague, 1994).
    15. Hannah Arendt, Vom Leben des Geistes, Bd. 1 Das Denken (München, 1979).
    16. Hannah Arendtová, Život ducha, 1. díl Myšlení (Prague, 2001).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content