Musicologica Olomucensia vol. 10, (2009):59-78
Struktura akordů ve skladbách Skrjabinova středního tvůrčího období
- Jílová 15, 779 00 Olomouc, Tschechische Republik
Studie se zabývá strukturou akordů Skrjabinova středního tvůrčího období, které zahrnuje léta 1903-1910 a je ohraničeno skladbami op. 30-58. Nejprve je pojednáno o prométheovském akordu jako o konečném vyústění předchozího vývoje skladatelovy harmonické řeči, přičemž je pohovořeno o možnostech teoretického výkladu tohoto akordu. Poté jsou postupně analyzovány tendence, jež vedly k jeho vzniku. Nejdůležitější místo zde zaujímají záměny čisté kvinty u dominantního septakordu a velkého dominantního nónového akordu. Tyto záměny se dějí dvěma způsoby. Prvním z nich je nahrazování dominantní čisté kvinty sousedními melodickými tóny zvětšené kvarty, anebo malé či velké sexty, přičemž klíčovou roli má právě velká sexta. Druhým způsobem je alterování dominantní kvinty buď směrem dolů, nahoru, či oběma směry zároveň (dvojitou alterací). Dalšími tendencemi jsou navyšování tercií nad dominantní nónový akord při vynechání jeho kvinty a tercie, či změna terciového na kvartové uspořádání tónů v dominantní harmonii. Posléze dochází k transponování takto pozměněných dominantních akordických struktur na ostatní stupně a funkce. Speciální případ přitom představují bifunkční kombinace dominantní a tónické funkčnosti a funkčnosti subdominantně-tonické.
Structure of Chords in Compositions of Scriabin's Middle Period
The study deals with the structure of chords in Scriabin's middle period, comprising the years 1903-1910 and bounded by compositions op. 30-58. First the Promethean chord is treated as the final stage in the preceding development of the composer's harmonious speech and the varieties of the theoretical interpretation of this chord are discussed. Next, the tendencies leading to it are gradually analyzed. The most significant alterations are those of the pure fifth in the dominant sixth chord and the great dominant ninth chord. These changes are done in two ways. The first is the replacement of the dominant pure fifth by neighbouring melodious tones of the enlarged fourth, or the small or great sixth, while the great sixth plays the key role. The second way is alteration of the dominant fifth either down or up or in both directions at the same time (double alteration). Other tendencies are the raising of thirds above the dominant ninth chord while omitting its fifths and thirds, or a change of the thirds to the fourths in dominant harmony. Finally there is a transposition of these altered dominant chord structures to the rest of the degrees and functions. A special case is the bifunctional combination of dominant and tonic functionality and subdominant-tonic functionality.
Published: June 11, 2009 Show citation
Selected references
- Gottfried Eberle, Zwischen Tonalität und Atonalität. Studien zur Harmonik Alexander Skrjabins, Berliner Musikwissenschaftliche Arbeiten 14 (München-Salzburg, 1978).
- Leonid Sabanejew, Vospominanija o Skrjabine (Moskva, 1925).
- Leonid Sabanejew, Erinnerungen an Alexander Skrjabin, Musik konkret 14 (Berlin: Verlag Ernst Kuhn, 2005).
- Zofia Lissa, "Geschichtliche Vorform der Zwölftontechnik", in: Acta musicologica, 7 (1935), S. 15-21.
Go to original source... - Otto Kolleritsch (Hrsg.), Alexander Skrjabin, Studien zur Wertungsforschung 13 (Graz, 1980).
- Leonid Sabanejew, Skrjabin (Moskva-Petrograd, 1923).
- Leonid Sabanejew, Alexander Skrjabin - Werk und Gedankenwelt, Musik konkret 17 (Berlin: Verlag Ernst Kuhn, 2006).
- Marina Lobanova, Mystiker. Magier. Theosoph. Theurg: Alexander Skrjabin und seine Zeit (Hamburg, 2004).
- Carl Dahlhaus, "Struktur und Expression bei Alexander Skrjabin", in: Musik des Ostens, 6 (1971).
- Zofia Lissa, "Zur Genesis des 'Prometheischen Akkords' bei A. N. Skrjabin", in: Musik des Ostens, 2 (Kassel, 1963), S. 170-183.
- Peter Sabbagh, The development of Harmony in Scriabin's Works (USA: Universal Publishers, 2003).
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.