Musicologica Olomucensia vol. 9, (2007):139-146
VARŠAVA - DARMSTADT VÝCHODU. K REFLEXI VARŠAVSKÉHO PODZIMU V ČESKÉ HUDEBNÍ PUBLICISTICE 50. A 60. LET 20. STOLETÍ
Od roku 1956 se v Polsku vytvářela mimořádná situace, kdy se uprostřed řízené kulturní politiky komunistických zemí na platformě festivalu Varšavský podzim vytvořilo fórum moderní hudby, jež bylo cíleně pozitivně otevřené západní Nové hudbě. V tomto prostředí se etablovala polská skladatelská škola, jejíž představitelé dosáhli brzy vnějšího respektu. V tehdejším Československu byla polská hudba poměrně značně reflektována, čehož jsou dokladem mnohé články v dobových hudebních periodikách. Svaz Československých skladatelů každoročně sponzoroval početnou výpravu našich "pozorovatelů", tedy skladatelů, výkonných umělců, muzikologů vydávajících se na Varšavskou jeseň, která se tak stala jakýmsi Darmstadtem pro lidově demokratické země. Rozsáhlé referáty, které každé návštěvě festivalu následovaly a byly otištěny především v časopisu Hudební rozhledy, reprezentují jen zčásti individuální názorové pole jejich autorů. Z dnešního pohledu jsou nejzajímavějšími texty ty, které vznikly v prvních deseti letech existence festivalu, protože je z nich patrno, že podstatným dílem představují také oficiální, svazem prověřená stanoviska k Nové hudbě a současně se v nich řeší i problém soudobé vlastní české či slovenské hudební produkce. Skrze tyto reflektující stati z konce padesátých let a let šedesátých se pokouší tato studie ukázat, jaké byly základní rysy a specifika české diskuse nejen o polské "Nové" hudbě, ale o hudební avantgardě vůbec a v jaké míře se na ní podílela v tehdejším Československu platná ideologie socialistického realismu.
DARMSTADT DES OSTENS. ZUR REFLEXION DES WARSCHAU HERBSTES IN DER TSCHECHISCHEN MUSIKPUBLIZISTIK DER 50ER UND 60ER JAHRE DES 20. JAHRHUNDERTS
Seit dem Jahre 1956 entwickelte sich in Polen eine außerordentliche Situation, während der sich im Rahmen der zentral gesteuerten Kulturpolitik der kommunistischen Länder auf der Plattform des Festivals "Warschauer Herbst" ein Forum der modernen Musik bildete. Das Forum war gegenüber der westlichen Neuen Musik gezielt positiv geöffnet. In diesem Milieu etablierte sich die polnische kompositorische Schule, derer Repräsentanten bald von außen mit Respekt wahrgenommen wurden. In der damaligen Tschechoslowakei wurde die polnische Musik ziemlich deutlich reflektiert - als Nachweise können Artikel in zeitgenössischen Musikperiodiken dienen. Der Verband tschechoslowakischer Komponisten (Svaz Československých skladatelů) sponserte jedes Jahr eine zahlreiche Gruppe unserer "Beobachter", also Komponisten, ausübender Künstler, Musikwissenschaftler, die den "Warschauer Herbst" besuchten, der auf diese Art und Weise zum Darmstadt für volksdemokratische Länder wurde. Zahlreiche Referate, die nach jedem Besuch des Festivals folgten und die vor allem in der Zeitschrift "Musikalische Rundschau" (Hudební rozhledy) erschienen, repräsentieren nur zum Teil ein individuelles Meinungsfeld deren Autoren. Aus der heutigen Sicht sind diejenigen Texte am interessantesten, die in den ersten Jahrzehnten der Existenz des Festivals entstanden, weil daraus ersichtlich ist, dass diese zum bedeutenden Teil auch offizielle, seitens des Verbandes überprüfte Stellungnahmen zu der Neuen Musik repräsentierten und gleichzeitig man auch Probleme der zeitgenössischen eigentlichen tschechischen oder slowakischen musikalischen Produktion löst. Auf Grund dieser reflektierenden Aufsätze von dem Ende der fünfziger und aus den sechziger Jahren versuche diese Studie zu zeigen, wie die Grundzüge und Spezifika der tschechischen Diskussion über die polnische "Neue Musik" sowie über die musikalische Avantgarde allgemein waren und in welchem Maße daran in der damaligen Tschechoslowakei die gültige Ideologie des sozialistischen Realismus teilnahm.
Published: June 11, 2007 Show citation
ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Selected references
- Eckstein, Pavel: Zápisky z Varšavy. Hrst dojmů z I. mezinárodního festivalu soudobé hudby. In: Hudební rozhledy, r. 1956, s. 980-981.
- Hlobil, Emil: Z cesty do Polska. In: Hudební rozhledy, r. 1956, s. 674-675.
- Jiránek, Jaroslav: Varšavské meditace nad soudobostí. In: Hudební rozhledy, r. 1958, s. 821-825.
- Felix, Václav: Varšavské meditace nad tvůrčí svobodou. In: Hudební rozhledy, r. 1959, s. 808-809.
- Burjanek, Josef: Varšavský podzim. In: Hudební rozhledy, r. 1960, s. 851-852.
- Vilém Pospíšil: Varšavská jeseň 1961 - krize invence? In: Hudební rozhledy, r. 1961, s. 827-828.
- Pospíšil, Vilém: Tvůrčí hledání Witolda Lutoslawského. In: Hudební rozhledy 1963, s. 17.
- Karásek, Bohumil: Festival křižovatek a konfrontací. In: Hudební rozhledy 1962, s. 810-813.
- Neumann, Věroslav: Doznívání Varšavy. In: Hudební rozhledy, r. 1962, s. 852-853.
- Volek, Jaroslav: Varšavská jeseň posedmé. In: Hudební rozhledy, r. 1963, s. 804-807.
- Jirko, Ivan: Co nového na varšavské jeseni. In: Hudební rozhledy, r. 1964, s. 850-852.
- Candra, Zdeněk: Úvahy na okraj varšavské jeseně. In: Hudební rozhledy, r. 1965, s. 832-834.
- Šefl, Vladimír: Varšavské čekání. In: Hudební rozhledy, r. 1966, s. 632-635.
- Fukač, Jiří: Varšavská realizace. In: Hudební rozhledy, r. 1967, s. 604-606.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.