Musicologica Olomucensia vol. 8, (2006):51-60
Vývojové linie sluchu pro harmonii
V ontogenetickém vývoji sluchu pro harmonii je možno rozlišit tři relativně autonomní vývojové linie. Ty byly předmětem empirických výzkumů popsaných v této studii. Jejich cílem bylo potvrdit a eventuálně i zpřesnit vývojové charakteristiky sledovaných schopnostních položek. Data byla získána pomocí výkonových testů. Potvrdily se následující hypotézy: 1. Vývoj přirozené harmonické konvencionální linie (HS 1) se uzavírá v období 12 až 13 let. 2. Kognitivně nasycené složky sluchu pro harmonii (HS2 a HS3) se vyvíjejí poměrně dlouho v průběhu ontogenetického vývoje vymezeného zhruba obdobím povinné a středoškolské docházky a jejich rozvoj graduje v období pubescence a adolescence. 3. Vývoj třetí linie (HS6) se liší od dvou předchozích svou pravidelnou pozvolností, a to v celém sledovaném věkovém období.
Development of Harmonie Ability Lines in Ontogenetics
In der ontogenetischen Entwicklung des Gehörs für Harmonie können drei relativ autonome Entwicklungslinien unterschieden werden. Diese wurden zum Sachgebiet empirischer Untersuchungen in der oben genannten Studie. Das Ziel war, die Entwicklungscharakteristiken der untersuchten Fähigkeitsposten zu bestätigen und auch genau festzulegen. Die Daten wurden mittels Leistungstests gewonnen. Es sind folgende Hypothesen bestätigt worden: 1. Die Entwicklung der natürlichen harmonischen Konventionallinie (HS1) wird im Alter von 12 bis 13 Jahren abgeschlossen. 2. Kognitiv gesättigte Gehörbestandteile für Harmonie (HS2 und HS3) entwickeln sich verhältnismäßig lange im Verlauf der ontogenetischen Entwicklung, die, in Grunde genommen, innerhalb der Phase zwischen der Einschulung und der Beendigung der Sekundarstufe 2 verlaufen, und deren Entwicklung in der Pubertät und Adoleszenz ihren Höhepunkt erreicht. 3. Die Entwicklung der dritten Linie (HS6) unterscheidet sich von den beiden oben genannten Linien durch eine regelmäßige Allmählichkeit, und zwar während der ganzen untersuchten Altersphase.
Published: June 11, 2006 Show citation
Selected references
- BENTLEY, A. ( 1966). Musical Ability in Children and lts Measurement. London: Harrap.
- COSTA-GIOMI, E. ( 1994). Recognition of Chord Changes by 4- and 5-Year-Old American and Argentine Children. Journal of Research in Music Education 42, (I), pp. 68-85.
Go to original source... - DOWLING, W. J. ( 1999). The Development of Music Perception and Cognition. ln D. Deutsch (Ed.). The Psychology of Music (pp. 603-625). London: Academia Press. Go to original source...
- FRANKLIN, E. (1956). Tonality as a Basis for the Study ofMusical Talent. Goteborg: Gumperts Forlag.
- HARGREAVES, D. J. ( 1990). The Developmental Psychology of Music. 3. ed. Cambridge: University Press. Go to original source...
- LUSKA, J. ( 1996). Sluch pro harmonii a jeho diagnostika (Harmonie Ability and lts Diagnostisc). Olomouc: Palacký University Press.
- LUSKA, J. (2001 ). K yývoji tonálně harmonického cítění a sluchu pro harmonickou homofonii a polyfonii v ontogenezi - komparace dvou složek sluchu pro harmonii. (Development of Tona! Harmonie Feeling and Hearing Harmonie Homophony and Polyphony - Comparison ofTwo Components of Harmonie Ability.) In K. Steinmetz and L. Spurný (Eds.), Psychologické aspekty hudební výchovy: ontogeneze, diagnostika, muzikoterapie, s. 47-50. (Psychological Aspects of Music Education: Ontogenesis, Diagnostics, Therapy, (pp. 47-50.) Olomouc: Palacký University Press.
- SLOBODA, J. ( 1985). The Musical Mind. The Cognitive Psychology of Music. Oxford: Clarendon Press.
- SHUTER-DYSON, R ( 1999). Musical Ability. In D. Deutsch (Ed.), The Psychology of Music (pp. 627-651). London: Academia Press. Go to original source...
- THACKRAY, R. (1973). Tests of Harmonie Perception. Psychology of Music, 1, pp. 49-57. Go to original source...
- WING, H. D. ( 1948). Tests of Musical Ability and Appreciation. Brit. Journal of Psychol., Monogr. Suppl. No. 27.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.