Musicologica Olomucensia vol. 7, (2005):17-26
Moravian Musical Inventories of the Seventeenth Century
Poznatky, které nám inventáře poskytují, jsou pro dějiny hudby na Moravě velice cenné. Inventáře dokládají, že skladby nového hudebního slohu se k nám dostaly krátce po roce 1600, a to jako aktuální, dobový repertoár, se kterým se naši hudebníci seznamovali na domácích kůrech, aniž by cestovali do zahraničí. Repertoár uvedený v dochovaných inventářích se většinou vztahuje k hudbě chrámové. Nacházíme zde mše, litanie, nešpory, antifony, ofertoria, moteta, chrámové koncerty, sonáty da chieza a další. Zajímavé jsou např. strofické písně s nástrojovým doprovodem pod názvem Cantilenae, které v latinském figurálním repertoáru představovaly lidový prvek. U strážnických piaristů byla jedna i česká. Dále to jsou skladby typu Concertus de ..., také strofické písně s nástrojovým doprovodem. Ty byly komponovány na volně skládané básnické texty a mohly být během bohoslužby zařazeny místo příslušných částí mešního propria nebo užity při neliturgických příležitostech. Světská hudba je zastoupena až v inventářích druhé poloviny 17. století. Nacházíme v nich taneční skladby pod názvy balletti, serenady a arie.
Dochované hudební inventáře 17. století dokazují, že přechod od renesance k baroku začal na Moravě již před rokem 1620 a nový styl sem pronikal zejména tisky italských skladatelů. Jednotlivá střediska nežila izolovaně, ale udržovala mezi sebou jak oficiální, tak i ryze osobní umělecké i společenské kontakty. Jejich výsledkem pak byla plynulá výměna hudebních hodnot, napomáhaly jí také veřejné hudební produkce v kostelech, kde zaznívala vedle italských skladatelů i díla domácích autorů.
Die Erkenntnisse, die uns diese Inventare bieten, sind für die Musikgeschichte Mährens äußerst wertvoll. Die Inventare belegen, dass Kompositionen im neuen Musikstil bereits kurz nach dem Jahr 1600 ihren Weg zu uns fanden, und zwar als aktuelles zeitgenössisches Repertoire. Dieses wurde in hohem Maße über Musikdrucke zu uns importiert und so konnten sich unsere Musiker mit dieser neuen Kunstrichtung auf den heimischen Bühnen vertraut machen und mussten dazu nicht ins Ausland reisen. Das in den erhaltenen Inventaren angeführte Repertoire bezieht sich zumeist auf die Kirchenmusik. Hier finden sich Messen, Litaneien, Vespern, Antiphonien, Offertorien, Motetten, Kirchenkonzerte, Kirchensonaten und andere mehr. Interessant sind zum Beispiel die Strophenlieder mit instrumentaler Begleitung mit der Bezeichnung Cantilenae, die volkstümliche Elemente im lateinischen figuralen Repertoire darstellten. Bei den Strážnicer Piaristen gab es sogar eines in tschechischer Sprache. Ferner sind da noch die Kompositionen des Typs Concertus de …, bei denen es sich ebenfalls Strophenlieder mit instrumentaler Begleitung handelt. Diese wurden nach frei gedichteten poetischen Texten komponiert und konnten in Gottesdiensten an Stelle der entsprechenden Teile des Propriums angesetzt oder bei nicht liturgischen Anlässen genutzt werden. Weltliche Musik ist in den Inventaren erst ab der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts vertreten. In diesen finden wir unter den Bezeichnungen Ballett, Serenade und Arie Tanzmusik.
Die erhaltenen Inventare aus dem 17. Jahrhundert belegen, dass in Mähren der Übergang von der Renaissance zum Barock bereits vor 1620 begann, und dass der neue Stil hauptsächlich über Drucke italienischer Komponisten zu uns durchdrang. Die einzelnen Zentren lebten nicht isoliert, sonder unterhielten zu einander sowohl offizielle als auch rein persönliche künstlerische und gesellschaftliche Kontakte. Daraus resultierte ein stetiger Austausch musikalischer Werte, wozu auch öffentliche Musikvorträge in den Kirchen beitrugen, wo neben den italienischen Komponisten auch Werke heimischer Autoren gespielt wurden.
Published: June 11, 2005 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.