Musicologica Olomucensia vol. 33(1), (2021):231-249 | DOI: 10.5507/mo.2021.014
Kapitola z historie recepce Fibichovy Hippodamie a Sukových scénických hudeb: srovnávání jejich melodramatického stylu
- Ústav hudební vědy, Masarykova univerzita v Brně, Arna Nováka 1/1, 602 00 Brno
Po premiérách her Julia Zeyera se scénickou hudbou Josefa Suka (Radúz a Mahulena a Pod jabloní) někteří čeští kritici konfrontovali Sukův způsob užití melodramu v činohře s Fibichovou Hippodamií. Toto srovnávání plynulo z rozdílných názorů na melodram obecně. Podle některých kritiků Fibichův záměr doprovodit hudbou celé drama způsobil, že je v mnoha pasážích zbytečná a rušivá, zatímco Suk přesně vycítil, které pasáže textu hudební doprovod potřebují a které nikoli. Fibichovi příznivci naopak tvrdili, že Sukova melodramatická hudba je jen náladové pozadí bez dostatečné dramatické a psychologické charakteristiky textu. Tato studie je pokusem o objektivní srovnání, které může pomoci odpovědět na otázku, do jaké míry jsou takové spory oprávněné. Především by však měla charakterizovat přínos obou skladatelů k žánru melodramu.
Keywords: Josef Suk; Zdeněk Fibich; melodram
A Chapter from the Reception History of Fibich's Hippodamia and Suk's Incidental Music: A Comparison of Their Styles in Melodrama
After the premières of Julius Zeyer's plays with Josef Suk's incidental music (Radúz and Mahulena and Under the Apple Tree), some Czech critics contrasted Suk's manner of using melodrama in a stage work to that in Fibich's Hippodamia. This comparison resulted from different opinions about melodrama in general. According to some critics, Fibich's intention to accompany a whole drama with music resulted in the music being superfluous and disruptive in many passages, whereas Suk sensed precisely which passages of the text needed musical accompaniment and which did not. On the contrary, Fibich's supporters stated that Suk's melodramatic music was merely background, evoking a mood, without sufficient dramatic and psychological characterization of the text. This study is an attempt at an objective comparison that can help answer the question of the extent to which such disputes are justified. Above all, however, it is intended to characterise the contribution of both composers to the genre of melodrama.
Keywords: Josef Suk; Zdeněk Fibich; melodrama
Published: December 12, 2021 Show citation
Selected references
- Zdeněk Fibich, Námluvy Pelopovy: melodram o čtyřech dějstvích: partitura (Praha: Dilia, 1965)
- Otakar Hostinský, Vzpomínky na Fibicha (Praha: M. Urbánek, 1909)
- Otakar Hostinský, Hostinský o hudbě (Praha: Státní hudební vydavatelství, 1961)
- Jaroslav Jiránek, Zdeněk Fibich (v Praze: Akademie múzických umění, 2000)
- Zdeněk Nejedlý, Dějiny české hudby (v Praze: Hejda & Tuček, [1903?])
- Vítězslav Novák, O sobě a o jiných (Praha: Supraphon, 1970)
- Drahomíra Vlašínová, Julius Zeyer: dramatik (Brno: Istenis, 2003)
- Věra Šustíková, Fibichova Hippodamie a Hippodamie Vrchlického: kritická edice libreta cyklu scénických melodramů (Praha: Národní muzeum, 2016)
- Julius Zeyer, Radúz a Mahulena: slovenská pohádka o čtyřech dějstvích (Praha: ARTUR, 2012)
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.