Musicologica Olomucensia vol. 30, (2019):153-165 | DOI: 10.5507/mo.2019.019

Johann Georg Orsler - slezský hudebník ve šlechtických službách a otazníky jeho tvorby

Václav Kapsa
Oddělení muzikologie, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Původem slezský hudebník Johann Georg Orsler (či Orschler) prošel řadou míst významných pro dějiny hudby českých zemí: hrabě Žerotín jej poslal studovat hudbu k Rosetterovi a Fuxovi do Vídně, ve dvacátých letech je doložen v Praze, poté na Moravě a ve Vídni ve službách Jana Matyáše z Thurnu a Valsassiny, Františka Antonína hraběte Rottala, Josefa Jana Adama knížete Liechtensteina či Tomáše Vinciguerry hraběte Collalta. Studie jednak shrnuje dosud známá biografická fakta, jednak hledá odpověď na otázku, které z převážně instrumentálních skladeb pod tímto příjmením dochovaných zkomponoval otec, a které je naopak třeba připsat jeho synovi Josefovi, violoncellistovi dvorní kapely ve Vídni.

Keywords: Johann Georg Orsler (Orschler), Josef Orsler, Brtnice, inventáře, sinfonie

Johann Georg Orsler - A Silesian Musician in the Service of the Nobility and Questions Regarding His Work

Originally a Silesian musician, Johann Georg Orsler (or Orschler) was active in many places that are important for the music history of the Czech Lands: he was sent by the Count of Zerotin to study music at Rosetter and Fux in Vienna; in 1720s his activities are documented in Prague, followed by Moravia and Vienna in the service of Johann Matthias of Thurn and Valsassina, Count Franz Anton von Rottal, Count Joseph Johann Adam of Liechtenstein, or Count Thomas Vinciguerra of Collalto. The study summarizes the currently known biographic facts, and searches for the answer to the question of which of the prevalently instrumental compositions preserved under this particular surname were composed by the father, and which have to be attributed to his son Josef, a cellist of the Viennese court music ensemble.

Keywords: Johann Georg Orsler (Orschler), Josef Orsler, Brtnice, inventories, sinfonias

Published: December 11, 2019  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kapsa, V. (2019). Johann Georg Orsler - slezský hudebník ve šlechtických službách a otazníky jeho tvorby. Musicologica Olomucensia, 30, Article 153-165. https://doi.org/10.5507/mo.2019.019
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Carl Ditters von Dittersdorf, Vzpomínky hudebníka XVIII. století. Svému synu diktoval Karel Ditters z Dittersdorfu, přel. Václav Bělohlavý (Praha: SNKLHU, 1959).
    2. František Benda, Vlastní životopis, jejž pro své děti a potomky roku 1763 napsal František Benda královský pruský koncertní mistr, přel. Jaroslav Čeleda (Praha: Topičova edice, 1939).
    3. Johann Gottfried Walther, Musicalisches Lexicon oder Musicalische Bibliothec (Leipzig: Wolffgang Deer, 1732).
    4. Ernst Ludwig Gerber, Historisch-Biographisches Lexicon der Tonkünstler. Zweyter Theil, N-Z (Leipzig: Johann Gottlob Immanuel Breitkopf und Compag., 1792).
    5. Ernst Ludwig Gerber, Neues Historisch-biographisches Lexicon der Tonkünstler, Theil 3: K-R (Leipzig: A. Kühnel, 1814).
    6. Alexander Weinmann, ed., Johann Traeg: Die Musikalienverzeichnisse von 1799 und 1804 (Handschriften und Sortiment). Bd. 1 (Wien: Universal Edition, 1973).
    7. Klaus Peter Koch, "Orschler", in Lexikon zur deutschen Musikkultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, Bd. 2: M-Z (München: Langen Müller, 2000), 1069-1070.
    8. Christian Fastl, "Orsler (Orschler, Orßler, Orschel), Familie?," in Oesterreichisches Musiklexikon online, přístup 1. 10. 2019, https://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_O/Orschler_Familie.xml.
    9. Theodora Straková, "Hudebníci na collaltovském panství v 18. století", Časopis Moravského musea v Brně, Vědy společenské 51 (1966): 231-268.
    10. Christian Fastl, "Rosetter (Rosetti), Johann Otto (Otto Johann)", in Oesterreichisches Musiklexikon online, přístup 1. 10. 2019, https://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_R/Rosetter_Johann.xml.
    11. Ladislav Kačic, "Kapela Imricha Esterházyho v rokoch 1725-1745," Musicologica Slovaca 5/31 (2014): 189-254.
    12. Johann Mattheson, Grundlage einer Ehren-Pforte (Hamburg: In Verlegung des Verfassers, 1740).
    13. Jana Perutková, Der glorreiche Nahmen Adami: Johann Adam Graf von Questenberg (1678-1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren (Wien: Hollitzer, 2015). Go to original source...
    14. Studies in Music History: Presented to H. C. Robbins Landon on his 70th Birthday, ed. Otto Biba a David Wyn Jones (London: Thames and Hudson, 1996).
    15. Archiv hlavního města Prahy, Kostel sv. Mikuláše, Matrika narozených MIK N7, f. 190r, online, přístup 1. 10. 2019, http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=49329EDC77ED463386EF065B9BCE5A34≻an=383#scan383.
    16. Archiv hlavního města Prahy, Matrika zemřelých MIK Z3 (4. a 17. 5. 1727), f. 147r, 148r, online, přístup 1. 10. 2019, http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=CCE9248AA1FE44DC8AA4B6ABEC95B0EA≻an=150#scan150.
    17. Emilián Trolda, "Sešli se hudebníci…," Smetana. Hudební věstník Unie českých hudebníků z povolání 36, č. 3 (1943): 39-41.
    18. Václav Kapsa, Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka (Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2010).
    19. Mozart, die Italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen. Mit der Don-Juan-Studie von Vladimír Helfert, Band II, ed. Milada Jonášová a Matthias Johannes Pernerstorfer (Wien: Hollitzer, 2016).
    20. Jana Spáčilová, "Unbekannte Brünner Oratorien neapolitanischer Komponisten vor 1740," Musicologica Brunensia 49, č. 1 (2014): 137-161. Go to original source...
    21. Jiří Sehnal, "Nové poznatky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století," Časopis Moravského musea - Vědy společenské 60 (1975): 159-180.
    22. Kateřina Jurášková - Jana Spáčilová, Italská opera na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala (Holešov: H.R.G. spol. s r.o. pro město Holešov, 2019).
    23. Jiří Sehnal, "Počátky opery na Moravě (současný stav vědomostí)," in O divadle na Moravě (Acta Olomucensis Facultas Philosophica. Supplementum 21) (Praha: SPN, 1974): 55-77.
    24. Jiří Sehnal, Hudba v olomoucké katedrále (Moravské muzeum v Brně, Brno: 1988).
    25. Rudolf Flotzinger, "Seidel (Seidl, Seydl), Ferdinand Methusalem," in Oesterreichisches Musiklexikon online, přístup 1. 10. 2019, https://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_S/Seidel_Ferdinand.xml.
    26. Inventario per la musica, CZ-Bm, sign. G 84, online, přístup 1. 10. 2019, http://www.manuscriptorium.com.
    27. Klára Rennerné Várhidi, "Az Esterházy grófok pozsonyi udvarának zenei élete a 18. században: Kapcsolat Vivaldival," Magyar Zene: Zenetudományi Folyóirat 40/4 (2002): 443-465.
    28. Jóhannes Ágústsson, "Joseph Johann Adam of Liechtenstein, Patron of Vivaldi", Studi Vivaldiani 17 (2017): 3-78.
    29. Theodora Straková, "Brtnický hudební inventář," Časopis Moravského musea v Brně - Vědy společenské 48 (1963), 199-233.
    30. Petr Číhal, "Moravské hudební inventáře 1725-1781" (bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, 2005).
    31. Barry S. Brook, ed., Breitkopf thematic catalogue: The six parts and sixteen supplements 1762-1787 (New York: Dover Publications, 1966).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content