Musicologica Olomucensia vol. 30, (2019):9-31 | DOI: 10.5507/mo.2019.011

Dittersdorf jako člověk

Petr Koukal
Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Telči

Autor textu hledá odpověď na otázku, jaký byl Carl Ditters von Dittersdorf člověk. V případě tohoto skladatele máme k dispozici nejen jeho vlastní životopis, ale i mnoho dalších archivních dokladů, dochovaných na našem území. Odpověď na takto položenou otázku je třeba hledat už od jeho dětství. Jeho otec nebyl pouhým divadelním krejčím, jak se píše v dosavadní domácí literatuře, ale císařským a divadelním krumpýřem (vyšívačem šatů a kostýmů). Styky jeho otce s divadelním a šlechtickým světem zřejmě ovlivnily budoucí Dittersdorfův život, mimo jiné jeho oblibu v operní tvorbě. Autor pak dále sleduje, jak se vytvářel Dittersdorfův osobní charakter a povaha, jeho jednání se šlechtici i s prostými lidmi. Pozornost je věnována jeho problémům s nadřízenými, zejména s baronem Kaschnitzem. Je dokumentována Dittersdorfova podnikavost, vztah k majetku, k jeho manželce. Zatím málo známou kapitolou je Dittersdorfova náboženská tolerantnost. Zvlášť podrobně je znovu vyhodnocen Dittersdorfův vztah k Mozartovi, jako kritická reakce na nejnovější knihu Iana Woodfielda Cabals and Satires. Na tomto základě se zde řeší i otázky kolem brněnské premiéry Dittersdorfovy opery Figarova svatba.

Keywords: Dittersdorf a jeho osobnost, baron Anton von Kaschnitz, Wolfgang Amadeus Mozart, Figarova svatba

Dittersdorf's Personality

The author of the paper searches for the answer as to what Carl Ditters von Dittersdorf's personality was like. In the case of this composer, we not only have his own biography, but also numerous archive evidence preserved in this country. The answer to such a question needs to be sought already in his childhood. His father was not only a theatre tailor, as stated in the existing domestic literary sources, but the imperial and theatre embroider. The contacts of his father in theatre circles and the nobility apparently influenced Dittersdorf's future life, among other things his interest in opera. The author also observes how Dittersdorf's personality and character developed, as well as his behaviour towards the nobility and common people. Attention is paid to his trouble with superiors, especially with Baron Kaschnitz. The paper documents Dittersdorf's entrepreneurial spirit, his relationship to property and to his wife. One aspect of Dittersdorf's life which is presently little known is his religious tolerance. The text deals in detail with his relationship with Mozart as a critical reaction to the most recent publication by Ian Woodfield Cabals and Satires. Based on this, the text also deals with the topic of the Brno premiere of Dittersdorf's opera Die Hochzeit des Figaro [The Marriage of Figaro].

Keywords: Dittersdorf and his personality, baron Anton von Kaschnitz, Wolfgang Amadeus Mozart, The Marriage of Figaro

Published: December 11, 2019  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koukal, P. (2019). Dittersdorf jako člověk. Musicologica Olomucensia, 30, Article 9-31. https://doi.org/10.5507/mo.2019.011
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Margaret Grave a Jay Lane, "Dittersdorf, Carl Ditters von," Grove Music Online (2001), přístup 20. 5. 2019, https://www.oxfordmusiconline.com/grovemusic/view/10.1093/gmo/9781561592630.001.0001/omo-9781561592630-e-0000007861. Go to original source...
    2. Johann Karl Rohn, Nomenclator, 4. díl (Praha: Johanna Prusová, Václav Ranzendorf 1768).
    3. Carl Ditters von Dittersdorf. Leben - Umwelt - Werk, ed. Hubert Unverricht (Tutzing: Hans Schneider, 1997).
    4. Karl von Dittersdorfs Lebensbeschreibung, seinem Sohne in die Feder diktiert (Leipzig: Breitkopf und Härtel, 1801).
    5. Carl Ditters von Dittersdorf, Vzpomínky hudebníka XVIII. století. Svému synu diktoval Karel Ditters z Dittersdorfu, přel. Václav Bělohlavý (Praha: SNKLHU, 1959).
    6. Carl Ditters von Dittersdorf. Z życia i twórczności muzycznej, ed. Piotr Tarlinski a Hubert Unverricht (Opole: Wydział Teologiczny Uniwersytetu Opolskiego, 2000).
    7. Hubert Unverricht, ed., Carl Ditters von Dittersdorf. Briefe, ausgewählte Urkunden und Akten, Studien zur Musikwissenschaft 54 (Tutzing: Hans Schneider, 2008).
    8. John Rice, "New Light on Dittersdorf 's Ovid Symphonies," Studi musicali 29 (2000): 453-498.
    9. Jiří Sejbal, Dějiny peněz na Moravě (Brno: Moravské muzeum 1979).
    10. Petr Koukal, "Die letzten Jahre: Dittersdorf in Südböhmen," in: Carl Ditters von Dittersdorf 1739-1799. Sein Wirken in Österreich-Schlesien und seine letzten Jahre in Böhmen, ed. Hubert Unverricht, Petr Koukal a Werner Bein. Ergänzender 3. Band zu den Ausstellungskatalogen (Würzburg: Bergstadtverlag Korn, 1993), 21-25.
    11. Rudolf Zuber, Karel Ditters z Dittersdorfu (Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka 1999).
    12. Petr Koukal, "Kapitoly o Dittersdorfovi," Opus musicum 46, č. 3 (2014): 30-45; errata Opus musicum 43, č. 4 (2014): 93.
    13. Rudolf Zuber, "Cesta Karla Ditterse z Dittersdorfu do Berlína roku 1789," Mimořádný kulturní zpravodaj Jeseníku (1982), 3/KZJ.
    14. Chronic von Berlin oder berlinische Merkwürdigkeiten 3 (Berlin 1789).
    15. Herbert Seifert, "Ditters von Dittersdorf, (Johann) Carl," "MGG online," přístup 20. 5. 2019, https://www-mgg-online-com.ezproxy.nkp.cz/article?id=mgg03714&v=1.0&rs=mgg03714&q=dittersdorf.
    16. Thomas Baumann, W. A. Mozart. Die Entführung aus dem Serail (Cambridge: Cambridge University Press, 1987).
    17. Ian Woodfield, Cabals and Satires. Mozart's Comic Operas in Vienna (Oxford: Oxford University Press, 2019). Go to original source...
    18. Annehmlichkeiten in Wien, Zweytes Heft, 1787.
    19. Petr Koukal, "Joseph Elsner and the Brno Theatre", in Tradycje Slaskiej kultury muzycznej 12, ed. Anna Granat-Janki (Wrocław: Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego, 2011), 49-65.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content