Musicologica Olomucensia vol. 28, (2018):165-178 | DOI: 10.5507/mo.2018.027

Odkaz Eduarda Hanslicka v hudební estetice Moritze Geigera

Martina Stratilková
Katedra muzikologie FF UP, Univerzitní 3, 771 80 Olomouc, Česká republika

Moritz Geiger, žák Edmunda Husserla, byl první fenomenolog, který se zabýval otázkami estetiky po celý svůj život. Díky svému dobrému základu v psychologické estetice, hlavně v estetice vcítění, se věnoval především studiu estetické zkušenosti. Aktuální studie se zaměřuje především na Geigerův koncept estetického požitku a zejména, jakou pozici v něm zaujímala hudba, přičemž analyzuje nejvýznamnější předpoklady hudební estetiky Eduarda Hanslicka, jak je Geiger zahrnul do své vlastní argumentace. Článek ukazuje, že Geigerovo stanovisko vycházelo především z kantovské formulace estetického postoje v podobě, přijaté Hanslickem. Hanslick i Geiger si ve svých úvahách o pozici hudby mezi uměními vypomohli rolí perceptuálních vlastností. Zatímco Geiger dospěl k diferencovanějšímu pohledu při posouzení estetického vnímání než Hanslick se svým přísným rozlišením správného (estetického) a nevhodného (patologického) prožívání umění, v kontextu zdánlivě nekompromisního formalismu mohl ocenit Hanslickovy opatrné teze o idejích, vyjadřovaných hudbou, ostatně jeho vlastní pohled se později posunul směrem k předpokladu existenciálního významu umění.

Keywords: Moritz Geiger, Eduard Hanslick, Immanuel Kant, estetická zkušenost, estetický postoj, sentimentalita

Eduard Hanslick's Legacy in Moritz Geiger's Music Aesthetics

Moritz Geiger, Edmund Husserl's pupil, was the first phenomenologist to devote himself to the issues of aesthetics throughout all his life. Growing out of a background in psychological aesthetics, mainly the aesthetics of empathy, he was chiefly concerned with the study of aesthetic experience. The present article pays attention to Geiger's concept of aesthetic enjoyment and especially the position in it of music, while analysing the most important assumptions of Eduard Hanslick's music aesthetics as Geiger implemented them into his own reasoning. The paper shows that Geiger's position was mainly rooted in the Kantian formulation of the aesthetic attitude as it was echoed in Hanslick. Both Hanslick and Geiger were helped in their thoughts about the position of music among the arts by the role of perceptual parameters. While Geiger acquired a more differentiated position in classifying aesthetic perception over Hanslick's brusque distinction between the right (aesthetic) and inappropriate (pathological) experience of art, in the context of his seemingly puritan formalism he could also appreciate Hanslick's cautious claim about the ideas conveyed by music because his position later shifted toward positing the existential significance of art.

Keywords: Moritz Geiger, Eduard Hanslick, Immanuel Kant, aesthetic experience, aesthetic attitude, sentimentalism

Published: December 11, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Stratilková, M. (2018). Odkaz Eduarda Hanslicka v hudební estetice Moritze Geigera. Musicologica Olomucensia, 28, Article 165-178. https://doi.org/10.5507/mo.2018.027
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Lee Rothfarb, Christoph Landerer, Eduard Hanslick's On the Musically Beautiful: A New Translation (New York, NY: Oxford University Press, 2018).
    2. Immanuel Kant, Critique of Judgement, ed. Nicholas Walker and transl. James Creed Meredith (Oxford University Press, 2008).
    3. Hanne Appelqvist, "Form and Freedom: The Kantian Ethos of Musical Formalism," Nordic Journal of Aesthetics 22, no. 40-41 (2010-2011): 75. Go to original source...
    4. Christoph Länderer, Eduard Hanslick und Bemard Bolzano. Ästhetisches Denken in Österreich in der Mitte des 19. Jahrhunderts (St. Augustin: Academia 2004).
    5. Barbara Titus, "The Quest for Spiritualized Form: (Re)positioning Eduard Hanslick," Acta Musicologica 80, no. 1 (2008): 67-97.
    6. Alexander Wilfing, "Hanslick, Kant, and the Origins of Vom Musikalisch-Schönen," Musicologica Austriaca - Journal for Austrian Music Studies (June 2018) http://www.musau.org/parts/neue-article-page/view/47
    7. Christoph Länderer, "Eduard Hanslicks Ästhetikprogramm und die österreichische Philosophie der Jahrhundertmitte," Österreichische Musikzeitschrift 54, no. 9 (1999): 17. Go to original source...
    8. Christoph Landerer, "Ästhetik von oben? Ästhetik von unten? Objektivittät und 'naturwissenschaftliche' Methode in Eduard Hanslicks Musikästhetik," Archiv für Musikwissenschaft 61, no. 1 (2004): 43.
    9. Nicole Grimes, "Introduction," in Rethinking Hanslick: Music, Formalism, and Expression, ed. Nicole Grimes, Siobhán Donovan and Wolfgang Marx (Rochester, NY: University of Rochester Press, 2013). Go to original source...
    10. Rothfarb, Lee. "Nineteenth-Century Fortunes of Musical Formalism," Journal of Music Theory 55, no. 2 (2011): 193. Go to original source...
    11. Jaroslav Střítecký, "Předmluva [Foreword]," in Eduard Hanslick, O hudebním krásnu (Praha: Supraphon, 1973).
    12. Moritz Geiger, "Das Bewusstsein von Gefühlen," in Münchener Philosophische Abhandlungen. Th. Lipps zu seinem 60. Geburtstag gewidmet. (Leipzig: Barth, 1911).
    13. Moritz Geiger, "Beiträge zur Phänomenologie des ästhetischen Genusses," Jahrbuch für Philosophie und phänomenologische Forschung 1 (1913), 567-684.
    14. Moritz Geiger, Zugänge zur Ästhetik (Leipzig: Der Neue Geist, 1928).
    15. Moritz Geiger, Die Bedeutung der Kunst, Gesammelte, aus dem Nachlass ergänzte Schriften zur Ästhetik, ed. Klaus Berger and Wolfhart Henckmann (München: Wilhelm Fink Verlag, 1976).
    16. Moritz Geiger, The Significance of Art. A Phenomenological Approach to Aesthetics, ed. and trans. Klaus Berger (Washington, D. C.: Center for Advanced Research in Phenomenology & University Press of America, 1986).
    17. Mariano Crespo, "Moritz Geiger on the Consciousness of Feelings," Studia Phaenomenologica 15, 2015, 385. Go to original source...
    18. Algis Mickunas, "Moritz Geiger and Aesthetics," in Kaelin Eugene F., Schrag Calvin O. (eds) American Phenomenology. Analecta Husserliana, 26 (Springer, Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1989), 43-57. Go to original source...
    19. Peter D. Fenves, The messianic reduction: Walter Benjamin and the shape of time (Stanford: Stanford University Press, 2011).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content