Musicologica Olomucensia vol. 27, (2018):131-147 | DOI: 10.5507/mo.2018.011

K pojetí Smetanova Dalibora

Marta Ottlová
Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, Česká republika

Již první kritiky na provedení opery Dalibor upozorňovaly na její dlouhodobé nepříznivé přijetí a na obtížně překonávané dramaturgické problémy. Ačkoliv Smetana nepřestával upozorňovat na kvality své třetí opery, nepodařilo se mu operu prosadit a její nepochopení se stalo skladatelovým celoživotním zklamáním. Dalibor byl považován za wagnerovské dílo, které neodpovídá žádoucímu typu české národní opery (mimo jiné vadil nedostatek sborů a tanečních čísel jako typických nositelů lokálního koloritu). Studie odkrývá intence libretisty Adolfa Wenziga, který se soustředil na tragický milostný příběh zatížený minulostí, jež plodí zhoubnou pomstychtivost. Smetanovo rozdílné čtení libreta zdůraznilo motiv přátelství a lásky. Napětí, které v Daliborovi vzniká mezi realitou a vizemi hlavních protagonistů, se naplno projevilo ve finále 3. dějství, jež bylo několikrát přepracováno. Přes problematická řešené zůstává Dalibor mimořádně kvalitním dílem, jež svébytně reagovalo na aktuální situaci tragické opery druhé poloviny 19. století.

Keywords: Bedřich Smetana, Adolf Wenzig, opera, Dalibor

On the Conception of Smetana's Dalibor

The first critiques of the performance of the opera Dalibor already pointed out its long-term poor acceptance and major problems with dramaturgy. Although Smetana continued to emphasize the quality of his third opera, he did not succeed in promoting it, and this lack of understanding became the author's life disappointment. Dalibor was considered a Wagnerian work that did not correspond to any type of Czech national opera (one of the reproached aspects was the lack of choir and dance acts which were typical for local culture). The study reveals the intentions of the librettist Adolf Wenzig, who focused on a story of tragic love burdened by history and causing deadly vengeance. Smetana's interpretation of the libretto was different, emphasizing the motif of friendship and love. The tension between reality and the visions of the main characters in Dalibor is fully manifested at the end of the third act, which was reworked several times. In spite of the problematic solution, Dalibor remains a work of exceptional quality reacting in a distinct way to the contemporary situation in tragic opera of the second half of the nineteenth century.

Published: June 11, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ottlová, M. (2018). K pojetí Smetanova Dalibora. Musicologica Olomucensia, 27, Article 131-147. https://doi.org/10.5507/mo.2018.011
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    Selected references

    1. Marta Ottlová, "Offenbach's Arrival on the Czech Stage", in Le rayonnement de l'opéra-comique en Europe au XIXe siècle. Actes du colloque international de musicologie tenu à Prague 12 - 14 mai 1999, hrsg. von Milan Pospíšil, Arnold Jacobshagen, Francis Claudon und Marta Ottlová (Praha: KLP, 2003), 269-270.
    2. Jan Smaczny und Marta Ottlová, "Daily Repertoire of the Provisional Theatre Opera in Prague. Chronological List", Miscellanea musicologica XXXIV (1994): 9-139.
    3. Václav Štěpán und Markéta Trávníčková, Prozatímní divadlo. 1862-1883 I, II (Praha: Academia, 2006).
    4. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Zu den Motiven des tschechischen Wagnerianismus und Antiwagnerianismus", in Oper heute. Ein Almanach der Musikbühne 9 (Berlin: Henschelverglag, 1986), 165-182.
    5. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Ein Beitrag zur Wagner-Rezeption im Prag des 19. Jahrhunderts", in "Schlagen Sie die Kraft der Reflexion nicht zu gering an". Beiträge zu Richard Wagners Denken, Werk und Wirken, hrsg. von Klaus Döge, Christa Jost und Peter Jost (Mainz: Schott, 2002), 128-134.
    6. Marta Ottlová, "Die französische Grand Opéra in der Entwicklung der tschechischen Nationaloper", in: 2. Romantikkonferenz 1982. Die Rolle der romantischen Musik bei der Herausbildung eines demokratischen Nationalbewußtseins. Teil 2: Die romantische Oper im 19. Jahrhundert, hrsg. von Günter Stephan und Hans John (Dresden o. J., [1983]), 82-90.
    7. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Zur Problematik der tschechischen historischen Oper des 19. Jahrhunderts", in Colloquium The Musical Theatre Brno 1980, hrsg. von Rudolf Pečman (Brno: Mezinárodní hudební festival, 1984), 267-281.
    8. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Zum Rezeptionsgeschichtlichen Hintergrund der tschechischen Nationaloper", in De musica disserenda III, Nr. 1 (2007): 23-34.
    9. Miloš Nedbal (Hrsg.), Ludevít Procházka, Slavná doba české hudby. Výbor z kritik a článků [Rühmliche Zeiten der tschechischen Musik. Eine Auswahl von Kritiken und Artikeln] (Praha: SNKLHU, 1958).
    10. Otokar Fischer, "K Smetanovým libretům. 1. K Daliboru", Hudební revue VIII (1915): 153-162.
    11. Josef Václav Frič, Paměti, Bd. 2 (Paměti, korespondence, dokumenty 21), hrsg. von Karel Cvejn, 4. Auflage (Praha: SNKLHU, 1960).
    12. Vladimír Macura, Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ (Praha: Československý spisovatel, 1983).
    13. Alexandr Stich, "Tradiční romantické motivy v české hudbě a poezii druhé poloviny 19. století (Šárky)", in Povědomí tradice v novodobé české kultuře (Doba Bedřicha Smetany) (Studie a materiály III Národní galerie), hrsg. von Milena Freimannová (Praha: Národní galerie, 1988), 87-111.
    14. Alexandr Stich, Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (lingvoliterární studie) (Praha: Torst, 1996).
    15. Josef Bartoš (Hrsg.), Josef Wenzig - Ervín Špindler, Dalibor (Operní libreta Bedřicha Smetany V) (Praha: Melantrich, 1944).
    16. František Bartoš (Hrsg.), Bedřich Smetana. Dalibor. Partitura (Studijní vydání děl Bedřicha Smetany 5) (Praha: Společnost Bedřicha Smetany, 1945), IX, 1960.
    17. Leo Karl Gerhartz, Oper. Aspekte einer Gattung (Laaber: Laaber-Verlag, 1983).
    18. František Adolf Šubert, Das böhmische National-Theater in der Ersten Internationalen Musik- und Theater-Ausstellung zu Wien im Jahre 1892 (Prag: Nationaltheater-Consortium, 1892).
    19. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert", Die Musikforschung 38, Nr. 1 (1985): 4-5. Go to original source...
    20. Jaromír Paclt, "Dalibor", in Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters, Bd. 5, hrsg. von Carl Dahlhaus und dem Forschungsinstitut für Musiktheater der Universität Bayreuth unter Leitung von Sieghart Döhring (München; Zürich: Piper, 1994), 726.
    21. Vladimír Zvara, "Príznačné motívy v Smetanovom Daliborovi", Hudební věda XXX, Nr. 4 (1992): 316-325.
    22. Hermann Jung, Smetana und Wagner. Zur musikdramatischen Konzeption in "Dalibor" und "Lohengrin", in: Petr Macek (Hrsg.), Das Internationale musikwissenschaftliche Kolloquium Richard Wagner - Nationalkulturen - Zeitgeschichte Brno 2.-4. 10. 1995 (Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno 30) (Brno: Bärenreiter, 1996), 109-123.
    23. Marta Ottlová und Milan Pospíšil, "Smetana und Liszt. Die Neudeutsche Schule und die tschechische Nationalmusik", in Liszt und Europa, hrsg. von Detlef Altenburg und Harriet Oelers (Laaber: Laaber Verlag, 2008), 265-274.
    24. Eduard Hanslick, Am Ende des Jahrhunderts, 1895-1899 (Berlin: Allgemeiner Verein für deutsche Litteratur, 1899).
    25. Carl Dahlhaus, "Dramaturgie der italienischen Oper", in Theorien und Techniken, Bilder und Mythen, hrsg. von Lorenzo Bianconi und Giorgio Pestelli (Laaber: Laaber, 1992).
    26. Carl Dahlhaus, "Dramaturgia dell'opera italiana", in: Teorie e tecniche, immagini e fantasmi, hrsg. von Lorenzo Bianconi und Giorgio Pestelli (Torino: EDT, 1988), 77-162.
    27. Natalie Bauer-Lechner, Erinnerungen an Gustav Mahler, hrsg. von Johann Killian, (Leipzig - Wien - Zürich 1923).
    28. Carl Dahlhaus, Die Musik des 19. Jahrhunderts (Wiesbaden: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion, 1980).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content