Musicologica Olomucensia vol. 15, (2012):43-78 | DOI: 10.5507/mo.2012.003
K Wagnerovým stylistickým imitacím
- Silvanerweg 13, D-67146 Deidesheim, Germany
Wagnerovy intervalově modálně pojaté převzaté motivy, resp. citáty, můžeme chápat jako zcela moderní stylistický prostředek, protože se opakovaně objevují u současných skladatelů, k nimž patří například Debussy, Stravinskij a Bartók. U mistra z Bayreuthu míváme často pocit, že čistá inspirace je takřka podružná, protože se zdá být podřízena dané intervalové látce. Stejně tak lze Wagnerovu rostoucí náchylnost k citování sebe sama, zejména pak počínaje díly jako jsou Mistři pěvci nebo Parsifal, chápat jako průkopnický čin ve vztahu k mnohým moderním skladatelům, k nimž patřili např. Gustav Mahler nebo Alban Berg, pro které jejich komplexní dílo tvořilo uměleckou jednotu. Z tohoto historického pohledu se Wagnerovo celkové dílo - přes jeho jednoznačný původ v německo-francouzské rané romantice - jeví být eminentně pokročilejším, progresivnějším předchůdcem moderního stylu počínajícího 20. století.
Keywords: Richard Wagner (1813-1883), Felix Mendelssohn Bartholdy (1809-1847), Carl Maria von Weber (1786-1826), interval metamorphoses, musical quotations
On Wagner´s Stylistic Imitations
Wagner's adopted motifs, conceived in an interval-modal way, or quotations, may be seen as a fully modern stylistic feature because it is repeatedly found in the work of contemporary composers, such as Debussy, Stravinskij and Bartók. With the Bayreuth master we often feel as if pure inspiration was almost secondary because it seems to be subordinated to a particular interval material. Similarly, Wagner's increasing propensity for quoting himself, especially in works such as Die Meistersinger and Parsifal, can be understood as a pioneering act in relation to many modern composers, e.g. Gustav Mahler and Alban Berg, whose complex work formed an artistic unity. From this historical aspect Wagner's whole work - in spite of its clear origin in German-French early Romanticism - appears to be an obviously more advanced, progressive predecessor of the modern style of the beginning of the 20th century.
Published: June 11, 2012 Show citation
Selected references
- Cosima Wagner, Die Tagebücher, Band I, (München 1976-1977).
- Cosima Wagner, Die Tagebücher, Band II, (München 1976-1977).
- Friedrich Lippmann, "Wagner und Italien", in: Analecta musicologica 11 (Rom 1969, veröffentlicht Köln/Wien 1972), S. 200-249.
- Michael Tusa, "Richard Wagner and Weber's 'Euryanthe'", in: 19th century Music 9:3 (1986), S. 206-221.
Go to original source... - Ernest Newman, The Life of Richard Wagner, Band I, (London 1937).
- Eric Werner: "Mendelssohn - Wagner: Eine alte Kontroverse in neuer Sicht", in: Musicae scientiae collectanea: Festschrift Karl Gustav Fellerer zum siebzigsten Geburtstag, (Köln, 1973), S. 640-658.
- Ernst Kurth, Romantische Harmonik und ihre Krise in Wagners Tristan, (Bern/Leipzig 1920).
- John Warrack, "The Musical Background", in: The Wagner Companion, (London 1979).
- Humphrey Searle, The Music of Liszt, (New York, 1966).
- Nors S. Josephson, "Musikdramatische Reprisen in Wagners Schlussakten", in: Festschrift Christoph-Hellmut Mahling zum 65. Geburtstag, (Tutzing, 1997).
- Deryck Cooke, "Wagner's Musical Language", in: The Wagner Companion, (London: Faber, 1979).
- Curt von Westernhagen, Die Entstehung des "Ring", (Zürich, 1973).
- Ray Komows, The Genesis and Tone of "Die Meistersinger von Nürnberg", Waltham, Dissertation, Brandeis University, 1991.
- Richard Wagner, Mein Leben, II. Band, (Leipzig, 1986).
- Hans von Wolzogen, Erinnerungen an Richard Wagner, (Wien, 1883).
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.